Skip to main content

Příklad se zlatem

„Kvádr zlata ve velikosti krabičky od zápalek by se dal vyválet do plátku, který by pokryl celý tenisový kurt.“

  1. a. Jaká bude hmotnost zlatého plátku?
  2. b. Jakou by měl takový plátek tloušťku?
  3. c. Kolik krabiček od sirek bude potřeba k zaplnění 1 m3? (z

tenisový kurt: 18 x 36 m
krabička od sirek: 5 cm x 3,5 cm x 1,5 cm
hustota zlata: 19 300 kg/m3

Vteřina nebo sekunda?

Dne 1.1.1980 bylo u nás schváleno používání Mezinárodní soustavy jednotek SI. Tím jsme si jasně vymezili jako jedinou jednotku času sekundu.

Vteřina vznikla v době národního obrození ve snaze najít ryze české označení k prvotnímu významu – tj. řadové číslovce druhý – lat. secunda. Slovo vteřina bylo odvozeno ze slovanského tvaru „vterý“.

Vteřina je jednotka úhlu – celým názvem úhlová vteřina.

Albert Einstein – „Nic se nestane, dokud se něco nepohne“ – vysvětlení

Opravdový životopis Alberta Einsteina

Autorem nejpodrobnějšího životopisu je Walter Isaacson. Přestože uplynulo od úmrtí tohoto vědce již více než půl století, byly relativně nedávno uvolněny dosud nezpřístupněné dokumenty (především rozsáhlá korespondence) archivované na univerzitě v Jeruzalémě. Právě k těm získal autor přístup a díky pečlivému, mnohaletému zkoumání a zpracování vznikl nejkomplexnější pohled na život tohoto myslitele.

Princetonská univerzita dokumenty digitalizovala a volně zpřístupnila.

Jeruzalémská univerzita navíc provozuje rozsáhlý archiv, ve kterém je evidováno na 80 000 dokumentů vztahujících se k Albertu Einsteinovi.

Vtípek s Albertem Einsteinem

Když zemřel Albert Einstein, přišel do nebe a potkal Boha. Povídá mu: „Pane Bože, celý život jsem se snažil pochopit a popsat vesmír a nikdy se mi to zcela nepodařilo. Mohl bys mi vysvětlit, jak vlastně funguje?“
„To je jednoduché,“ povídá Bůh a začne psát křídou na tabuli vzorce.
Einstein se na to dívá a povídá: „Ale vždyť tam máš strašně moc chyb?!“
„Já vím,“ odpoví s úsměvem Bůh.

Záření (radiace) atomů

Všechno v přírodě je v neustálém pohybu. Pohyb je projevem vnitřní energie. Vnitřní energie je výslednice pohybových a polohových energií částic.

V neustálém pohybu jsou také částice, z nichž jsou atomy tvořeny. Elektrony krouží obrovskými rychlostmi kolem jádra na předem stanovených drahách. Těmto – orbitám – oběžnicím říkáme valenční vrstvy.

Čím dále je elektron od jádra, tím větší energii má/potřebuje k udržení v dané hladině. Pokud se uvolní místo v nižší hladině (blíže k jádru), elektron se na tuto hladinu přemístí. V nižší hladině již tolik energie nepotřebuje a tak se přebytek uvolní – vyzáří.

Energie se vyzařuje postupně, ale v kvantech – předem stanovených množstvích (balíčcích). Kvantum energie vyzářené při přechodu elektronu z vyšší vrstvy do nižší označujeme jako foton. Foton je druh částice. Naše oko je senzor schopný tyto částice zaznamenat.

Tento mechanizmus funguje i obráceně. Pokud elektron přechází do vyšší vrstvy, musí nejprve získat – absorbovat určité množství energie.

Podle vlnové délky (frekvence) dělíme záření:

  • Infračervené (IR)
  • Světlo
  • Ultrafialové (UV)
  • Rentgenové (RTG)
  • Gama

Kvantování si můžete zjednodušeně představit na principu vyplácení mzdy. Pokud pracujete za 60 Kč/hod, nelze říct, že vám každou minutu přiskočí 1 Kč. Mzda se obvykle vyplácí až za odpracovanou hodinu.

toplist