Skip to main content

5 příkladů na výpočet tepla (pro 8. ročník ZŠ)

  1. Do ohně byly vloženy 4 pětisetgramové tyče. Každá je z jiného materiálu. (Hliník, měď, železo, olovo). Urči jakou měly výslednou teplotu, pokud bylo dodáno teplo 5000 J. Tyče měly před zahříváním pokojovou teplotu.
  2. Zahříváme 3 kostičky (olovo, hliník, měď) stejné hmotnosti 100 g.
    1. Která ze 3. kostiček bude mít během zahřívání nejvyšší teplotu a proč?
    2. Jaké teplo bude třeba dodat pro ohřátí z bodu mrazu na 50 °C?
  3. Jaké teplo je třeba dodat 30 g olova, aby se rozpustilo? Teplota tání olova je cca 300 °C
  4. Jaké teplo musíme dodat 1 litru vody v hrnci pro uvedení do varu?
  5. Máme 2 tělesa. Jedno z hliníku, jedno ze železa. Co musí platit, aby měla tělesa při zahřívání stejné teploty?

Měrné tep. kapacity látek [J / Kg.°C]:
Olovo – 129, Hliník – 900, Železo – 450, Měď – 380, Voda – 4 200

Polovodiče

Polovodiče jsou látky, které vedou elektrický proud za určitých okolností.

Rozhodně tedy neplatí, že vedou napůl, jak si někteří špatně překládají z názvu.

I přes rovnovážné a pravidelné uspořádání elektronů v mřížce dochází díky tepelnému pohybu k tomu, že elektron může být vytržen ze své stálé vazby. Vzniklé volné místo nazýváme díra. Ta naopak přitahuje jiný elektron. Vzniká tak prostor pro pohyb náboje. V běžném uspořádání je však tento pohyb velmi malý ve srovnání s počtem atomů. Uváděná hodnota je 1 volný pár elektron – díra na 1012 atomů.

Pro zvýšení možnosti vytvořit prostor pro pohyb elektronů se do prvku dodávají příměsi (nečistoty) ve formě jiných látek. Díky odlišné kombinaci počtu protonů a elektronů se snižuje poměr ve prospěch volných elektronů / děr.

Podle toho, zda převládají elektrony a nebo díry jsou polovodiče označeny jako typ P (pozitivní) nebo typ N (negativní).

Polovodičů je celá řada. Mezi nejznámější patří diamant, křemík (na obrázku), germanium a další.

toplist