James Watt

Představ si svět bez aut, vlaků či tovární výroby. Právě takový byl svět před Jamesem Wattem (30.1.1736 – 25.8.1819). Tento skotský vynálezce nebyl žádný „génius od narození“, ale zvědavý člověk, který se nebál zkoušet nové věci a nikdy se nevzdal.

Narodil se ve skotském Greenocku jako syn lodního stavitele. Už od mala byl trochu jiný – ve škole ho často považovali za „pomalého“, protože místo biflování si rád kreslil do sešitů různé stroje. Trpěl častými bolestmi hlavy a raději se učil doma, než aby seděl v lavici.

Neobvyklé dětství budoucího vynálezce

James se narodil ve skotském přístavu Greenock jako syn lodního stavitele. Už od mala byl jiný než jeho spolužáci. Ve škole ho často považovali za „pomalého“, protože místo učení si do sešitů kreslil různé stroje a mechanismy. Trpěl častými bolestmi hlavy a raději se učil doma než ve školních lavicích.
Rodiče ho podporovali v tom, aby šel vlastní cestou. Jeho otec mu dokonce postavil malou dílnu, kde si mohl hrát s nástroji a experimentovat.

Cesta k mistrovství

Když se James rozhodl stát se výrobcem vědeckých přístrojů, čekala ho nelehká cesta. Vydal se do Glasgow a později do Londýna, ale tehdejší cechy řemeslníků mu zpočátku odmítaly dát licenci – nebyl prý „dost zkušený“. Nakonec mu pomohli profesoři z univerzity v Glasgow, kde se spřátelil s předními vědci své doby.

Watt byl víc samouk než klasický student. Učil se z knih a od lidí, kteří ho inspirovali. Pracoval na opravách astronomických přístrojů, což ho naučilo neuvěřitelnou přesnost a trpělivost.

Osobní život plný smutku i radosti

V roce 1764 se Watt oženil se svou sestřenicí Margaret Millar. Měli spolu šest dětí, ale štěstí netrvalo dlouho – Margaret zemřela po devíti letech manželství. James jí zůstal věrný až do konce života a už se nikdy neoženil.

Revoluční objevy, které změnily svět

Parní stroj, který všechno změnil

Ve svých 27 letech se Wattovi dostal do rukou model Newcomenova parního stroje, který ale pracoval velmi neefektivně. Spotřeboval obrovské množství uhlí a nebyl příliš praktický. Wattovi to nedalo spát!
Po letech experimentování přišel na geniální řešení: oddělil kondenzátor (kde se pára ochlazuje) od hlavního válce. Tím pádem se hlavní válec nemusel stále ohřívat a ochlazovat, což ušetřilo až 75% paliva! Vyvinul také regulátor výkonu, systém pro práci s párou a převodový systém.

Koňská síla jako marketing génia

Aby vysvětlil účinnost svých motorů, vymyslel pojem „koňská síla“ (horsepower). Jednoduchým srovnáním ukázal, kolik práce jeho parní stroj zvládne oproti koni. Jedna koňská síla odpovídá 550 foot-poundů za sekundu, nebo 746 wattů.

Otáčkoměr – první „tachometr“ historie

Watt vytvořil první otáčkoměr neboli tachometr v roce 1800. Vyvinul ho pro měření rychlosti otáčení hřídele u svých parních strojů a brzy se používal u různých parních lokomotiv.

Vynálezy, o kterých možná nevíš

Kopírovací stroj – pradědeček kopírky

Watt také vynalezl přenosný kopírovací stroj. Byl to předchůdce kopírovacích strojů. Originální dopis se napsal speciálním koncentrovaným inkoustem a pomocí lisu se obsah přenesl na kopii. Dopis napsaný speciálním želatinovým inkoustem se položil na hedvábný papír a válečkem se na něj přenášela zrcadlová kopie, kterou pak šlo číst z druhé strany.

Tento vynález byl tak užitečný, že ho používal i George Washington pro kopírování své korespondence!

Stroj na kopírování soch

Watt vynalezl a zkonstruoval stroje pro kopírování soch a medailí, které fungovaly velmi dobře, ale nikdy je nepatentoval. Jednu z prvních soch, kterou s tímto strojem vytvořil, byla malá hlava jeho starého profesora a přítele Adama Smitha.

Další technické inovace

V roce 1781 vynalezl rotační parní stroj, který se dal použít pro širší škálu aplikací, a dvojčinný motor s písty, které jak tlačily, tak táhly. Mezi další vylepšení patřil odstředivý regulátor pro řízení rychlosti motoru.

Vědecké uznání

Wattovy příspěvky k vědě a průmyslu byly tak významné, že v roce 1785 byl zvolen členem Královské společnosti v Londýně. Kvůli jeho příspěvkům k vědě a průmyslu byla jednotka výkonu watt v mezinárodní soustavě jednotek pojmenována po něm.

Fakta, která tě možná překvapí

• Nevynalezl parní stroj! Ten existoval už před ním, ale Watt ho zdokonalil natolik, že se stal prakticky využitelným.
• Miloval hudbu a dokonce si sám vyráběl hudební nástroje.
• Trpěl depresemi a psychickými problémy, ale nikdy se nevzdal práce na svých nápadech.
• Byl renesanční osobnost – nezajímala ho jen technika. Studoval filosofii, chemii a psal si poznámky o všem, co ho zaujalo.
• Byl perfekcionista – jeho práce s astronomickými přístroji ho naučila neuvěřitelné přesnosti.
• Patentoval své vynálezy – získal patent na vylepšený parní stroj v roce 1769 a na kopírovací metodu v roce 1780.

Wattův odkaz

James Watt nejen revolučně vylepšil parní stroj, ale položil základy pro celou průmyslovou revoluci. Jeho vynálezy umožnily vznik továren, železnic a změnily způsob, jakým lidé pracují a žijí.
Příště, když uslyšíš slovo „watt“ na žárovce nebo když vidíš vlak, vzpomeň si na zvědavého skotského chlapce, který se nebál být jiný a změnil tím celý svět.