Lise Meitner

Lise Meitner (7.11. 1878 – 27.10. 1968) byla rakousko-švédská fyzička, která zásadně přispěla k objevu jaderného štěpení – procesu, na němž stojí dnešní jaderné elektrárny i hvězdná fyzika. Patřila k prvním ženám v Evropě, které získaly doktorát z fyziky, a navzdory předsudkům i dramatickým dějinám 20. století se stala uznávanou vědkyní.

Když začala pracovat v Berlíně, univerzita ji oficiálně neuznávala – nesměla vstupovat do laboratoří hlavním vchodem a několik let pracovala zcela bez platu. Přesto zůstala a budovala si reputaci výjimečné fyzičky. Nikdy nepoužívala kalkulačku ani logaritmické tabulky. Vždy si vystačila s tužkou a papírem.

Dlouhá léta pracovala v Berlíně po boku chemika Otto Hahna. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali tajemství atomového jádra. V roce 1938 však musela jako Židovka uprchnout před nacisty. I z exilu však pokračovala v práci – právě ona správně vysvětlila, že jejich experimenty vedou k jadernému štěpení uranu. Hahn získal za objev Nobelovu cenu, její zásluhy však byly přehlíženy, což se dodnes považuje za jeden z největších omylů Nobelova výboru.

Albert Einstein si jí nesmírně vážil. Když musela utéct z nacistického Německa, pomáhal jí dostat vízum a podporoval její práci i v exilu.

Meitner byla celý život zásadová: odmítla podílet se na vývoji atomové bomby a věřila, že věda má sloužit lidstvu, ne jeho zničení. Po válce se stala inspirací mladým vědcům a vědkyním – nejen svými objevy, ale i odvahou a vytrvalostí.

Dnes její jméno nese od roku 1997 prvek meitnerium (Mt, 109) v periodické tabulce. Připomíná, že skutečná vědecká velikost není jen v cenách a uznání, ale v odvaze hledat pravdu, i když to znamená jít proti proudu.