Gaspard-Gustave de Coriolis
Gaspard-Gustave de Coriolis (21.5. 1792 – 19.9. 1843) byl francouzský matematik, fyzik a inženýr, který se nesmazatelně zapsal do dějin vědy svým popisem jevu dnes známého jako Coriolisova síla. Ačkoli původně působil především jako teoretik mechaniky v inženýrství, jeho práce významně ovlivnila fyziku rotujících soustav a našla uplatnění například v meteorologii, oceánografii i balistice. Byl nejen mimořádně bystrým vědcem, ale také oddaným pedagogem na École Polytechnique, kde inspiroval novou generaci francouzských inženýrů.
Rodák z Remeše
Pocházel z vážené rodiny, ale sám byl od dětství spíš tichý a rezervovaný. Jeho vrstevníci vzpomínali, že byl nenápadný a málo společenský – což kontrastuje s jeho pozdější rolí učitele na École Polytechnique. Původně chtěl být inženýrem stavby mostů. Chtěl prakticky stavět věci, ne zůstat v matematice. Jenže jeho talent na výpočty byl tak výrazný, že skončil u čisté mechaniky a výuky. Ironicky, definováním „práce“ se nakonec k praktickému strojírenství zase vrátil.
Velký učitel, ne jen vědec
Studenti si ho pamatovali jako pedagoga, který měl trpělivost vysvětlovat mechaniku krok za krokem. Dával prý přednost tomu, aby studenti pochopili podstatu, než aby se honili za formalismem.
Průmyslová revoluce
Na začátku 19. století se prudce rozvíjela průmyslová revoluce. Stroje – zejména parní – se stávaly složitějšími a vyžadovaly přesnější výpočty účinnosti. Mechanika v té době uměla dobře řešit rovnice pohybu částic, ale neměla jasný formální pojem pro „množství užitečné práce“, kterou stroj vykoná. V praxi inženýři mluvili o „výkonu“ a „účinnosti“, ale nebylo to matematicky ukotveno.
Coriolis se proto snažil vytvořit most mezi čistou teorií a technickou praxí.
V roce 1829 vydal „Du calcul de l’effet des machines“ („O výpočtu účinku strojů“).
V této práci definoval mechanickou práci jako součin síly a dráhy ve směru síly. Tedy něco, co dnes bereme jako samozřejmost. Cílem nebylo zavést nový fyzikální zákon, ale dát praktickým výpočtům strojů přesný matematický rámec. Šlo mu tedy o to, aby se dala přesně spočítat „užitečnost“ stroje, porovnávat různé mechanismy a optimalizovat jejich konstrukci.
Image source: https://alde.fr/