Michael Faraday

Michael Faraday (22.9. 1791 – 25.8. 1867) byl britský fyzik a chemik, jehož objevy měly zásadní význam pro rozvoj moderní vědy a techniky. Bez jeho práce bychom dnes neměli elektromotory, generátory ani transformátory.

Velký muž s prostým původem

Michael Faraday se narodil v chudé rodině a měl jen základní vzdělání. Ve 14 letech se stal učněm knihtiskaře a knihaře, což mu poskytlo přístup k vědeckým knihám. S nadšením studoval chemii a fyziku a jeho zájem ho nakonec přivedl k vědecké kariéře. Díky své píli a vášni se dostal na přednášky slavného chemika Humphryho Davyho, který mu později nabídl práci asistenta.

Navždy skromný

Michael Faraday působil na Královské akademii věd v Londýně jako přední experimentální vědec a přednášející. Svými výzkumy v oblasti elektromagnetismu a elektrochemie položil základy moderní fyziky a elektrotechniky. Jeho slavné přednášky pro širokou veřejnost, včetně vánočních přednášek pro mládež, zpřístupnily vědecké poznatky i laikům. Navzdory svému významnému přínosu vědě zůstal celý život skromný a odmítl i nabídku šlechtického titulu. Žil střídmě, řídil se hlubokou vírou a více než hmotné bohatství ho zajímalo poznání a jeho předávání dalším generacím.

Nejvýznamnější objevy

• Elektromagnetická indukce – Zjistil, že změna magnetického pole může vytvářet elektrický proud, což je princip generátorů elektrické energie.
• Faradayova klec – Objevil, že elektrické pole nepůsobí uvnitř dutého vodivého objektu, což se využívá například k ochraně elektroniky.
• Základy elektrochemie – Zavedl pojmy jako elektroda, iont a aniont a popsal zákony elektrolýzy.

Zajímavosti

• Faraday neměl žádné formální vzdělání ve fyzice ani matematice. Vše se naučil sám.
• Byl učněm knihaře, což mu umožnilo číst vědecké knihy a rozvíjet své znalosti.
• Jeho přednášky pro veřejnost byly tak poutavé, že inspirovaly mnoho budoucích vědců.

Faradayova klec

Faradayova klec je vodivá konstrukce, která blokuje vnější elektrická pole a elektromagnetické záření. Funguje na principu rozložení náboje po povrchu vodiče, čímž zabraňuje průniku elektrických polí dovnitř. Využívá se k ochraně citlivé elektroniky před elektromagnetickým rušením, v laboratořích pro experimenty s elektřinou, v letadlech a automobilech pro ochranu před blesky a v bezpečnostních místnostech k blokování rádiové komunikace.

– Experimenty M. Faradaye na ČT EDU

Faraday a Maxwell

Faraday experimentálně objevil elektromagnetickou indukci a formuloval své silové čáry, které popisovaly chování elektrických a magnetických polí. Neměl však dostatečné matematické vzdělání, aby své objevy vyjádřil rovnicemi.

Na jeho práci navázal J.C. Maxwell a přetvořil jeho myšlenky do elegantních Maxwellových rovnic, které popisují chování elektromagnetického pole. Díky tomu dokázal ukázat, že světlo je elektromagnetická vlna – což vedlo k rozvoji moderní fyziky, včetně teorie relativity a kvantové mechaniky.

Maxwell Faradaye velmi obdivoval a několikrát s ním osobně jednal, zejména při vědeckých setkáních v Královské společnosti v Londýně. Je známo, že Maxwell navštěvoval Faradayovy přednášky a že Faraday oceňoval Maxwellovy práce, i když už ke konci svého života ztrácel duševní svěžest. Maxwell byl o 40 let mladší.

Michael Faraday a J.C. Maxwell

Objevitel benzenu

V roce 1825, získal Michael Faraday z olejovitých zbytků londýnských plynových lamp čirou, sladce vonící kapalinu. Nazval ji benzen a chemie už nikdy nebyla stejná.

To, co benzen odlišovalo už od chvíle jeho objevu, byla jeho odolnost vůči snadnému chemickému zařazení. Jeho zvláštní chování — včetně nečekané stability navzdory vysokému stupni nenasycenosti — naznačovalo hlubší záhadu. Ta byla rozluštěna až o čtyři desetiletí později, když německý chemik August Kekulé navrhl cyklickou strukturu benzenu, inspirovaný snem o hadovi požírajícím vlastním ocas — starověkým symbolem ouroboros.

Dnes je benzen všude – v OLED displejích, solárních panelech, léčivech, barvivech, lehkých materiálech i molekulární elektronice.