Heinrich Hertz

Heinrich Rudolf Hertz (22.2. 1857 – 1.1. 1894) byl německý fyzik, který jako první prokázal existenci elektromagnetických vln – tedy vlnění, které je základem pro rádio, televizi, Wi-Fi a další moderní technologie.

Autor fotografie: Robert Krewaldt, Kaiserplatz 16, Bonn – Cabinetphotograph, Kabinettfotografie, 1890

Už jako student vynikal neuvěřitelnou zvídavostí. Zajímalo ho, jak fungují síly a energie ve světě kolem nás. Když se později pustil do zkoumání prací slavného fyzika Jamese Clerka Maxwella, rozhodl se, že ověří jeho teoretické předpovědi – konkrétně, že elektromagnetické vlny se opravdu šíří prostorem.

A povedlo se! V roce 1887 Hertz vytvořil zařízení, kterým generoval a detekoval elektromagnetické vlny. I když neměl tušení, k čemu přesně jeho objev jednou bude sloužit, položil tím základy bezdrátové komunikace. Právě díky němu si dnes voláme mobilními telefony nebo sledujeme videa přes internet.

Za svůj přínos vědě byl Hertz poctěn i jednotkou frekvence – 1 hertz (Hz) znamená 1 kmit za sekundu.

Zajímavosti a fakta o Heinrichu Hertzovi

• Hertzův synovec, Gustav Ludwig Hertz, získal Nobelovu cenu za fyziku za Franck-Hertzův experiment.
• Hertz zemřel ve věku pouhých 36 let na vzácné autoimunitní onemocnění – Wegenerovu granulomatózu. Přesto po sobě zanechal nesmazatelnou stopu.
• Narodil se do židovské rodiny, ale později konvertoval ke luteránství. I přesto byl za nacistického režimu z veřejného života „vymazán“ kvůli svému původu.
• Byl oblíbeným žákem Hermanna von Helmholtze, se kterým úzce spolupracoval. Tím získal přístup k nejmodernějším laboratořím své doby.
• Měl zájem o meteorologii a napsal i několik článků na toto téma.