Ernest Rutherford
Ernest Rutherford (30.8. 1871 – 19.10. 1937) se narodil ve vesnici Brightwater poblíž města Nelson na Novém Zélandu. Jeho největším přínosem bylo objevování struktury atomu, zejména popis atomového jádra prostřednictvím svého slavného experimentu s rozptylem alfa částic na zlaté fólii. Tento objev vedl k vytvoření planetárního modelu atomu, který položil základy pro další rozvoj kvantové mechaniky a pochopení jaderných procesů. Rutherford byl rovněž prvním vědcem, který dokázal uměle přeměnit jeden chemický prvek na jiný, čímž otevřel dveře k výzkumu jaderných reakcí.
Ernest byl čtvrtým z dvanácti dětí skotských přistěhovalců, kteří se usadili v této odlehlé části světa. Jeho otec byl mechanik a zemědělec, zatímco matka se věnovala vzdělávání dětí. Rodina žila skromně, ale kladla velký důraz na vzdělání, což Ernesta od útlého věku motivovalo k učení a zvídavosti. Už jako chlapec vynikal v přírodních vědách, především v matematice a fyzice, což mu později umožnilo získat stipendium na prestižní Canterburskou vysokou školu v Christchurch.
Na univerzitě Rutherford rychle upoutal pozornost svými technickými dovednostmi a nadáním pro experimentální fyziku. Během studia se podílel na vývoji nového detektoru elektromagnetických vln, což byl jeho první významný vědecký úspěch. Po ukončení bakalářského studia získal v roce 1895 prestižní stipendium, které mu umožnilo odcestovat do Anglie na Univerzitu v Cambridge. Zde se stal jedním z prvních zahraničních studentů v laboratoři Cavendish pod vedením renomovaného fyzika J. J. Thomsona.
Objev jádra atomu
Ernest Rutherford se proslavil zejména svým experimentem se zlatou fólií, který provedl v roce 1909 ve spolupráci s Hansem Geigerem a Ernestem Marsdenem. Při tomto pokusu zkoumali, jak alfa částice procházejí tenkou vrstvou zlata. Většina částic prošla fólií bez odchylky, ale některé se nečekaně odrazily zpět. Tato pozorování vedla Rutherforda k revolučnímu závěru, že atom má malé, husté jádro, ve kterém je soustředěna většina jeho hmoty, zatímco elektrony obíhají kolem něj ve velké vzdálenosti. Tento objev vyvrátil tehdejší pudinkový model atomu navržený J. J. Thomsonem a položil základy pro moderní atomovou fyziku.
Alfa a beta záření
Rutherford také významně přispěl k pochopení radioaktivity. Zavedl pojmy alfa a beta záření a prokázal, že radioaktivní prvky se spontánně přeměňují na jiné prvky. V roce 1917 se stal prvním vědcem, který dokázal uměle rozštěpit atom – konkrétně jádro dusíku bombardoval alfa částicemi, což vedlo k uvolnění protonu. Tento průlom byl klíčový pro vznik jaderné fyziky a otevřel cestu k objevu štěpné reakce, která později vedla k vývoji jaderné energie a atomových zbraní. Rutherfordovy objevy zásadně změnily vědecké chápání hmoty a energie a zanechaly nesmazatelnou stopu v dějinách fyziky.
Nobelova cena … za chemii!
V roce 1908 získal E. Rutherford Nobelovu cenu, ale překvapivě ne za své objevy v oblasti atomové fyziky, nýbrž za výzkum radioaktivity. Cena mu byla udělena za „vypracování teorie chemických přeměn radioaktivních látek a výzkum vlastností radioaktivního záření.“ Byl to poněkud paradox, protože Rutherford sám vtipkoval, že jeho práce byla oceněna Nobelovou cenou za chemii, přestože se vždy považoval za fyzika.
Precizní vědec, laskavý člověk
Mezi další zajímavosti z Rutherfordova života patří jeho neformální a srdečný styl. Byl známý svým humorem a přímým jednáním, ačkoliv při práci měl pověst nesmírně precizního vědce. Často říkával, že „vědec, který nemůže své objevy vysvětlit v hospodě, je špatný vědec.“ Rutherford byl také první, kdo použil pojem „polovina života“ (half-life) při popisu rozpadu radioaktivních prvků, což je dnes základní termín v jaderné fyzice.
Stále s námi
Další zajímavostí je, že Rutherfordův portrét zdobí bankovku Nového Zélandu v hodnotě 100 dolarů, což zdůrazňuje jeho význam jako jednoho z nejslavnějších rodáků země. Jeho jméno také nese chemický prvek s atomovým číslem 104 – rutherfordium (Rf). Tento prvek byl na jeho počest pojmenován v roce 1997, čímž se Rutherford symbolicky stal nesmrtelným i v periodické tabulce prvků.