{"id":983,"date":"2024-11-04T08:00:41","date_gmt":"2024-11-04T07:00:41","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=983"},"modified":"2025-04-10T07:29:33","modified_gmt":"2025-04-10T05:29:33","slug":"sila-skladani-sil","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=983","title":{"rendered":"S\u00edla jako fyzik\u00e1ln\u00ed veli\u010dina"},"content":{"rendered":"

S\u00edla je fyzik\u00e1ln\u00ed veli\u010dina, kter\u00e1 m\u011b\u0159\u00ed velikost vz\u00e1jemn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed t\u011bles. S\u00edlu ozna\u010dujeme p\u00edsmenkem F, jednotkou je 1 Newton [N] (\u010dti \u0147\u016ftn).<\/strong> <\/p>\n

P\u00edsmenko F odkazuje na anglick\u00fd p\u0159eklad – force<\/em>.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed dochovan\u00e9 snahy o vysv\u011btlen\u00ed toho, co to s\u00edla je, poch\u00e1z\u00ed od Aristotela (384\u2013322 p\u0159. n. l.), kter\u00fd pova\u017eoval s\u00edlu za p\u0159\u00ed\u010dinu pohybu nebo zm\u011bny pohybu. byl bl\u00edzko, ale jeho n\u00e1pad nedok\u00e1zal vysv\u011btlit n\u011bkter\u00e9 souvislosti. <\/p>\n

Sou\u010dasnou definici vytvo\u0159il a\u017e Isaac Newton (1643\u20131727). Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci Principia Mathematica (1687) formuloval t\u0159i pohybov\u00e9 z\u00e1kony<\/a>, z nich\u017e druh\u00fd z\u00e1kon popisuje vztah mezi silou, hmotnost\u00ed a zrychlen\u00edm. <\/p>\n

Zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed s\u00edly<\/h2>\n

Krom\u011b \u010d\u00edseln\u00e9 hodnoty – velikosti – je u s\u00edly d\u016fle\u017eit\u00fd tak\u00e9 sm\u011br p\u016fsoben\u00ed<\/strong> s\u00edly.<\/p>\n

S\u00edlu m\u016f\u017eeme zn\u00e1zornit \u00fase\u010dkou. Velikost \u00fase\u010dky nazna\u010duje velikost s\u00edly, \u0161ipka ukazuje sm\u011br p\u016fsoben\u00ed s\u00edly. <\/p>\n

\"\"
\nImage source: FLICKR<\/a><\/small><\/p>\n

Proto\u017ee maj\u00ed s\u00edly krom\u011b velikosti nav\u00edc je\u0161t\u011b sm\u011br, mus\u00edme p\u0159i po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed s nimi postupovat trochu jin\u00fdm zp\u016fsobem<\/a> ne\u017e jak jsme zvykl\u00ed u b\u011b\u017en\u00fdch \u010d\u00edsel. <\/p>\n

P\u016fsoben\u00ed s\u00edly<\/h2>\n

P\u016fsoben\u00ed s\u00edly m\u00e1 v\u017edy za n\u00e1sledek DEFORMACI<\/strong> – zm\u011bnu tvaru t\u011blesa. Pokud je t\u011bleso pru\u017en\u00e9<\/strong>, vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky do p\u016fvodn\u00edho tvaru. Pokud je to mo\u017en\u00e9, reaguje t\u011bleso na p\u016fsoben\u00ed s\u00edly pohybem<\/strong>. S\u00edla m\u016f\u017ee p\u016fsobit p\u0159\u00edmo, nebo na d\u00e1lku. <\/p>\n

Rozli\u0161ujeme n\u011bkolik druh\u016f sil<\/a> podle p\u016fvodu.<\/p>\n

P\u016fsoben\u00ed sil na d\u00e1lku?<\/h2>\n

Co zp\u016fsobuje, \u017ee list pad\u00e1 ze stromu na zem?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Zd\u00e1nliv\u011b samoz\u0159ejm\u00e1 v\u011bc, m\u00e1 p\u016fvod ve velmi specifick\u00fdch vlastnostech vesm\u00edru a prostoru, ve kter\u00e9m \u017eijeme. Jako prvn\u00ed popsal d\u016fvod a p\u016fvod tohoto jevu sir Isaac Newton a vysv\u011btlil ho pomoc\u00ed p\u016fsoben\u00ed speci\u00e1ln\u00ed – gravita\u010dn\u00ed s\u00edly<\/a>.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Toto \u0159e\u0161en\u00ed bylo revolu\u010dn\u00ed a nav\u017edy ho zapsalo do d\u011bjin objev\u016f a vyn\u00e1lez\u016f. Dnes u\u017e v\u00edme, \u017ee ve skute\u010dnosti sledujeme d\u016fsledek zak\u0159iven\u00ed prostoru, kter\u00e9 ud\u00e1v\u00e1 t\u011blesu zrychlen\u00ed.<\/p>\n