{"id":6473,"date":"1900-04-25T14:55:08","date_gmt":"1900-04-25T13:55:08","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6473"},"modified":"2026-01-27T15:25:52","modified_gmt":"2026-01-27T14:25:52","slug":"6473","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6473","title":{"rendered":"Wolfgang Pauli"},"content":{"rendered":"

Wolfgang Ernst Pauli (25.4. 1900 \u2013 15.12.1958) byl Rakousko-\u0161v\u00fdcarsk\u00fd teoretick\u00fd fyzik, jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch tv\u016frc\u016f modern\u00ed kvantov\u00e9 fyziky. Proslul nejen sv\u00fdmi z\u00e1sadn\u00edmi v\u011bdeck\u00fdmi objevy, ale i mimo\u0159\u00e1dn\u011b kritick\u00fdm intelektem a pov\u011bstn\u00fdm smyslem pro ostrou v\u011bdeckou polemiku.<\/strong><\/p>\n

Narodil se ve V\u00eddni do vzd\u011blan\u00e9 rodiny, studoval fyziku v Mnichov\u011b pod veden\u00edm Arnolda Sommerfelda. U\u017e ve velmi mlad\u00e9m v\u011bku se za\u0159adil mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed teoretick\u00e9 fyziky sv\u00e9 doby a pozd\u011bji p\u016fsobil p\u0159edev\u0161\u00edm ve \u0160v\u00fdcarsku (ETH Z\u00fcrich).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Hlavn\u00ed v\u011bdeck\u00fd p\u0159\u00ednos<\/h2>\n

Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm Pauliho objevem je Pauliho vylu\u010dovac\u00ed princip (1925), kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee dva fermiony (nap\u0159. elektrony) nemohou b\u00fdt sou\u010dasn\u011b ve stejn\u00e9m kvantov\u00e9m stavu<\/strong>. Tento princip je kl\u00ed\u010dov\u00fd pro: – strukturu elektronov\u00fdch obal\u016f atom\u016f – periodickou tabulku prvk\u016f – vlastnosti pevn\u00fdch l\u00e1tek a degenerovan\u00fd plyn<\/p>\n

Nobelova cena<\/h3>\n

V roce 1945 obdr\u017eel Nobelovu cenu za fyziku za objev „Vylu\u010dovac\u00edho principu“ a jeho z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro kvantovou teorii. <\/p>\n

Probl\u00e9m beta rozpadu<\/h2>\n

Na konci 20. let 20. stolet\u00ed fyziky znepokojovala experiment\u00e1ln\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed beta rozpadu atomov\u00fdch jader. P\u0159i tomto rozpadu j\u00e1dro vyza\u0159uje elektron, ale jeho energie nebyla konstantn\u00ed \u2013 m\u011bla spojit\u00e9 spektrum. To zd\u00e1nliv\u011b odporovalo z\u00e1konu zachov\u00e1n\u00ed energie, kter\u00fd byl pova\u017eov\u00e1n za naprosto fundament\u00e1ln\u00ed. <\/p>\n

Hrozba poru\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch z\u00e1kon\u016f<\/h3>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed fyzikov\u00e9 (v\u010detn\u011b Nielse Bohra<\/a>) byli ochotni p\u0159ipustit, \u017ee by v mikrosv\u011bt\u011b z\u00e1kon zachov\u00e1n\u00ed energie nemusel p\u0159esn\u011b platit. Pro Pauliho to byla krajn\u011b nep\u0159ijateln\u00e1 mo\u017enost \u2013 pova\u017eoval ji za \u201ezoufal\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed\u201c. <\/p>\n

Pauliho zoufal\u00fd, ale geni\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrh<\/h3>\n

V prosinci 1930 Pauli navrhl radik\u00e1ln\u00ed alternativu: p\u0159i beta rozpadu je krom\u011b elektronu vyza\u0159ov\u00e1na je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed, dosud nepozorovan\u00e1 \u010d\u00e1stice. Tato \u010d\u00e1stice: – nem\u00e1 elektrick\u00fd n\u00e1boj – m\u00e1 velmi malou (mo\u017en\u00e1 nulovou) hmotnost – nese chyb\u011bj\u00edc\u00ed energii a hybnost.<\/strong> T\u00edm by byly z\u00e1kony zachov\u00e1n\u00ed energie, hybnosti i momentu hybnosti zachr\u00e1n\u011bny.<\/p>\n

Dopis \u201edrah\u00fdm radioaktivn\u00edm d\u00e1m\u00e1m a p\u00e1n\u016fm\u201c<\/h3>\n

Pauli sv\u016fj n\u00e1vrh nepublikoval v odborn\u00e9m \u010dasopise, ale formuloval jej v otev\u0159en\u00e9m dopise \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm konference v T\u00fcbingenu. S\u00e1m jej ozna\u010dil za \u201ezoufal\u00fd prost\u0159edek\u201c a omlouval se, \u017ee navrhuje \u010d\u00e1stici, kterou nelze experiment\u00e1ln\u011b detekovat. <\/p>\n

Zrozen\u00ed pojmu neutrino<\/h3>\n

N\u00e1zev \u201eneutrino\u201c (mal\u00fd neutr\u00e1ln\u00ed) zavedl a\u017e Enrico Fermi<\/a>, kter\u00fd Pauliho my\u0161lenku za\u010dlenil do sv\u00e9 teorie beta rozpadu. Pauli s\u00e1m p\u016fvodn\u011b mluvil o \u201eneutronu\u201c \u2013 teprve pozd\u011bj\u0161\u00ed objev skute\u010dn\u00e9ho neutronu (Chadwick, 1932) si vynutil nov\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

Experiment\u00e1ln\u00ed potvrzen\u00ed a\u017e po letech<\/h3>\n

Neutrino bylo experiment\u00e1ln\u011b detekov\u00e1no a\u017e v roce 1956 (Cowan a Reines), tedy 26 let po Pauliho n\u00e1vrhu a pouh\u00e9 dva roky p\u0159ed jeho smrt\u00ed. Pauli se potvrzen\u00ed do\u017eil, ale Nobelovu cenu za neutrino u\u017e nikoli. <\/p>\n

Kuri\u00f3zn\u00ed v\u00fdznam objevu<\/h3>\n

Pauli p\u016fvodn\u011b pova\u017eoval sv\u016fj n\u00e1vrh t\u00e9m\u011b\u0159 za fyzik\u00e1ln\u00ed h\u0159\u00edch \u2013 postuloval \u201eneviditelnou\u201c \u010d\u00e1stici jen proto, aby zachr\u00e1nil teorii. Dnes jsou neutrina kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro: – \u010d\u00e1sticovou fyziku – astrofyziku a kosmologii – studium Slunce, supernov a ran\u00e9ho vesm\u00edru<\/p>\n

Osobnost a pov\u011bst<\/h2>\n

Pauli byl zn\u00e1m sv\u00fdmi mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159\u00edsn\u00fdmi standardy a sarkastick\u00fdmi pozn\u00e1mkami k prac\u00edm koleg\u016f. Slavn\u00fd je pojem \u201ePauliho efekt\u201c, \u017eertovn\u011b ozna\u010duj\u00edc\u00ed \u00fadajnou schopnost jeho p\u0159\u00edtomnosti zp\u016fsobovat selh\u00e1n\u00ed experiment\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f. Byl pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejinteligentn\u011bj\u0161\u00edch fyzik\u016f sv\u00e9 generace. Dok\u00e1zal b\u011bhem n\u011bkolika minut odhalit z\u00e1sadn\u00ed chyby v komplikovan\u00fdch v\u00fdpo\u010dtech koleg\u016f. \u0158\u00edkalo se, \u017ee jeho kritika byla tak p\u0159esn\u00e1, \u017ee \u010dasto zcela zastavila publikaci chybn\u00e9 pr\u00e1ce je\u0161t\u011b p\u0159ed jej\u00edm vznikem. <\/p>\n

\u201eTo ani nen\u00ed \u0161patn\u011b \u2013 to je \u0161patn\u011b\u201c<\/h3>\n

Jeho pov\u011bstn\u00e1 byla nekompromisn\u00ed kriti\u010dnost. Legend\u00e1rn\u00ed Pauliho v\u00fdrok o \u0161patn\u00fdch prac\u00edch zn\u011bl, \u017ee \u201eto ani nen\u00ed \u0161patn\u011b\u201c \u2013 \u010d\u00edm\u017e m\u00ednil, \u017ee dan\u00e1 pr\u00e1ce nespl\u0148uje ani krit\u00e9ria \u0161patn\u00e9 fyziky, proto\u017ee v\u016fbec ned\u00e1v\u00e1 smysl. P\u0159esto si jej kolegov\u00e9 hluboce v\u00e1\u017eili, proto\u017ee jeho kritika byla v\u017edy v\u011bcn\u011b spr\u00e1vn\u00e1. <\/p>\n

Pauliho efekt<\/h3>\n

Mezi experiment\u00e1ln\u00edmi fyziky kolovala polov\u00e1\u017en\u00e1 legenda o tzv. Pauliho efektu: kdykoli se Pauli objevil v laborato\u0159i, p\u0159\u00edstroje selh\u00e1valy. Rozb\u00edjely se aparatury, vyho\u0159ely pojistky nebo se zastavily experimenty. S\u00e1m Pauli tento \u201eefekt\u201c bral s ironick\u00fdm odstupem, ale legenda byla natolik roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1, \u017ee mu n\u011bkdy bylo doporu\u010deno dr\u017eet se d\u00e1l od experiment\u016f. <\/p>\n

Psychologie a Carl Gustav Jung<\/h3>\n

Pauli se intenzivn\u011b zaj\u00edmal o psychologii a \u00fazce spolupracoval s Carlem Gustavem Jungem. Jejich korespondence se t\u00fdkala hlubok\u00fdch ot\u00e1zek vztahu fyzik\u00e1ln\u00edch z\u00e1kon\u016f, symboliky, archetyp\u016f a n\u00e1hody (synchronicity). Pauli tak p\u0159edstavuje v\u00fdjime\u010dn\u00fd p\u0159\u00edpad \u0161pi\u010dkov\u00e9ho fyzika, kter\u00fd v\u00e1\u017en\u011b zkoumal hranice racionality. <\/p>\n

Atomov\u00e1 bomba<\/h2>\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl Pauli v kontaktu s fyziky zapojen\u00fdmi do projektu Manhattan, ale z\u016fst\u00e1val stranou praktick\u00e9ho v\u00fdvoje zbran\u011b. Byl sp\u00ed\u0161e teoretick\u00fdm konzultantem a intelektu\u00e1ln\u00edm kritikem. Atomovou bombu ch\u00e1pal jako technick\u00fd d\u016fsledek fyziky, nikoli jako jej\u00ed triumf. <\/p>\n

Na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch koleg\u016f nebyl Pauli nad\u0161en my\u0161lenkou \u201ev\u00edt\u011bzstv\u00ed fyziky\u201c v podob\u011b jadern\u00e9 zbran\u011b. Sd\u00edlel obavy, \u017ee extr\u00e9mn\u00ed aplikace fyziky p\u0159edb\u00edh\u00e1 schopnost lidstva n\u00e9st mor\u00e1ln\u00ed odpov\u011bdnost za jej\u00ed d\u016fsledky.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Wolfgang Ernst Pauli (25.4. 1900 \u2013 15.12.1958) byl Rakousko-\u0161v\u00fdcarsk\u00fd teoretick\u00fd fyzik, jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch tv\u016frc\u016f modern\u00ed kvantov\u00e9 fyziky. Proslul nejen sv\u00fdmi z\u00e1sadn\u00edmi v\u011bdeck\u00fdmi objevy, ale …. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-6473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=6473"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6473\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6483,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6473\/revisions\/6483"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=6473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=6473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=6473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}