{"id":6303,"date":"1901-09-29T10:13:24","date_gmt":"1901-09-29T09:13:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6303"},"modified":"2025-11-26T10:50:54","modified_gmt":"2025-11-26T09:50:54","slug":"enrico-fermi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6303","title":{"rendered":"Enrico Fermi"},"content":{"rendered":"<p><strong>Enrico Fermi (29.9. 1901 \u2013 28.11. 1954) vyr\u016fstal v It\u00e1lii a u\u017e jako d\u00edt\u011b byl pov\u011bstn\u00fd t\u00edm, \u017ee v\u0161echno cht\u011bl pochopit do hloubky. Zat\u00edmco jin\u00e9 d\u011bti si hr\u00e1ly venku, on si \u010detl t\u011b\u017ek\u00e9 u\u010debnice matematiky a fyziky, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b ani nebyly ur\u010deny pro jeho v\u011bk.<\/strong><\/p>\n<p>Ve 14 letech narazil na u\u010debnici fyziky n\u011bmeck\u00e9ho profesora Ostwalda. Pro v\u011bt\u0161inu lid\u00ed by to byl dokonal\u00fd usp\u00e1vac\u00ed prost\u0159edek \u2013 ale Fermi si ji zamiloval. A hlavn\u011b: za\u010dal kone\u010dn\u011b ch\u00e1pat, jak \u201ev\u011bci\u201c doopravdy funguj\u00ed. To byl okam\u017eik, kdy se z kluka stal v\u011bdeck\u00fd myslitel.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/uploads\/1901\/09\/enrico-fermi.jpg\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"1536\" class=\"aligncenter size-full wp-image-6309\" srcset=\"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/uploads\/1901\/09\/enrico-fermi.jpg 1024w, https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/uploads\/1901\/09\/enrico-fermi-200x300.jpg 200w, https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/uploads\/1901\/09\/enrico-fermi-683x1024.jpg 683w, https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/uploads\/1901\/09\/enrico-fermi-768x1152.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" \/><\/p>\n<h2>Teoretik a experiment\u00e1tor<\/h2>\n<p>A\u010dkoliv byl Fermi tich\u00fd a nen\u00e1padn\u00fd, jeho schopnosti byly ohromn\u00e9. Nebyl to jen teoretik nebo jen experiment\u00e1tor. Byl oboj\u00ed.<\/p>\n<p>Dok\u00e1zal matematicky popsat procesy, o kter\u00fdch jin\u00ed jen v\u00e1hav\u011b spekulovali, a z\u00e1rove\u0148 je um\u011bl v laborato\u0159i ov\u011b\u0159it. Tak se stalo, \u017ee ve 20. a 30. letech pat\u0159il mezi absolutn\u00ed hv\u011bzdy nov\u00e9 kvantov\u00e9 \u00e9ry fyziky.<\/p>\n<p>D\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky k fyzice<\/p>\n<ul>\n<li>Fermi-Diracova statistika \u2013 popisuje chov\u00e1n\u00ed elektron\u016f a dal\u0161\u00edch \u201efermion\u016f\u201c.<\/li>\n<li>Fermiho zlat\u00e9 pravidlo \u2013 elegantn\u00ed vzorec, kter\u00fd ur\u010duje pravd\u011bpodobnost p\u0159echod\u016f mezi kvantov\u00fdmi stavy.<\/li>\n<li>Beta rozpad \u2013 navrhl model slab\u00e9 interakce, kter\u00fd polo\u017eil z\u00e1klad modern\u00ed \u010d\u00e1sticov\u00e9 fyzice.<\/li>\n<\/ul>\n<p>V roce 1938 z\u00edskal Nobelovu cenu za fyziku \u2013 je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e stihl p\u0159edv\u00e9st sv\u016fj nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed experiment.<\/p>\n<h2>Nobelova cena<\/h2>\n<p>Kdy\u017e Enrico Fermi v roce 1938 p\u0159evzal Nobelovu cenu za fyziku, u\u017e pat\u0159il mezi nejrespektovan\u011bj\u0161\u00ed mlad\u00e9 v\u011bdce sv\u00e9 doby. Ale to, za co cenu z\u00edskal, nebyla jen jedna teoretick\u00e1 rovnice nebo elegantn\u00ed \u00favaha. Byla to kombinace odvahy, kreativity a pr\u00e1ce s radioaktivitou, kter\u00e1 otev\u0159ela dve\u0159e k pochopen\u00ed jadern\u00fdch reakc\u00ed \u2014 tedy k tomu, jak se atomy m\u011bn\u00ed, kdy\u017e je bombardujeme \u010d\u00e1sticemi.<\/p>\n<p>Fermi z\u00edskal cenu: <strong>\u201eZa sv\u00e9 demonstrace existence nov\u00fdch radioaktivn\u00edch prvk\u016f vznikl\u00fdch oza\u0159ov\u00e1n\u00edm neutrony a za objeven\u00ed pomal\u00fdch neutron\u016f.\u201c<\/strong><\/p>\n<h3>M\u00e1 to trochu h\u00e1\u010dek<\/h3>\n<p>D\u011bjiny dnes ukazuj\u00ed, \u017ee ocen\u011bn\u00ed vlastn\u011b st\u00e1lo na omylu. Tehdy se v\u011b\u0159ilo, \u017ee Fermi objevil prvky s protonov\u00fdm \u010d\u00edslem vy\u0161\u0161\u00edm ne\u017e uran, tedy transuranov\u00e9 prvky. Pozd\u011bji se v\u0161ak uk\u00e1zalo, \u017ee \u00fadajn\u00e9 \u201enov\u00e9\u201c prvky byly ve skute\u010dnosti produkty \u0161t\u011bpen\u00ed atomov\u00e9ho j\u00e1dra, proces tehdy nezn\u00e1m\u00fd a netu\u0161en\u00fd. Paradoxn\u011b tak Fermi dostal Nobelovu cenu za n\u011bco, co fakticky neobjevil \u2014 p\u0159esto pr\u00e1v\u011b tento omyl otev\u0159el dve\u0159e k pochopen\u00ed jadern\u00e9ho \u0161t\u011bpen\u00ed a k cel\u00e9 \u00e9\u0159e jadern\u00e9 fyziky.<\/p>\n<p>Je t\u0159eba si ale uv\u011bdomit jednu v\u011bc.<\/p>\n<p><strong>V roce 1938, kdy Enrico Fermi p\u0159evzal Nobelovu cenu, bylo lidstvu zn\u00e1mo 92 chemick\u00fdch prvk\u016f \u2014 tedy v\u0161echny prvky od vod\u00edku po uran.<\/strong><\/p>\n<h3>Nov\u00e9 radioaktivn\u00ed prvky<\/h3>\n<p>Ve 30. letech bylo m\u00f3dn\u00ed \u201est\u0159\u00edlet\u201c do atom\u016f r\u016fzn\u00fdmi \u010d\u00e1sticemi a sledovat, co se stane. Fermi ale ud\u011blal n\u011bco, co ostatn\u00ed nenapadlo: Za\u010dal ost\u0159elovat atomy neutrony, co\u017e jsou \u010d\u00e1stice bez elektrick\u00e9ho n\u00e1boje. A proto\u017ee nemaj\u00ed n\u00e1boj, snadno proniknou do j\u00e1dra atomu, na rozd\u00edl od proton\u016f, kter\u00e9 se odpuzuj\u00ed.<\/p>\n<p>T\u00edm dok\u00e1zal vytv\u00e1\u0159et zcela nov\u00e9 izotopy \u2013 a n\u011bkter\u00e9 z nich byly radioaktivn\u00ed. To bylo obrovsk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed a otev\u0159elo to nov\u00e9 pole v\u00fdzkumu.<\/p>\n<h3>Objev \u201epomal\u00fdch neutron\u016f\u201c<\/h3>\n<p>Fermi si v\u0161iml n\u011b\u010deho, co ostatn\u00ed p\u0159ehl\u00e9dli. Kdy\u017e neutrony zpomal\u00ed (t\u0159eba po n\u00e1razu do paraf\u00ednu nebo vody), mnohem l\u00e9pe se zachyt\u00ed v j\u00e1drech atom\u016f. Pomal\u00e9 neutrony = vy\u0161\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost jadern\u00fdch reakc\u00ed. To byl objev stolet\u00ed. Doslova polo\u017eil z\u00e1klady:<\/p>\n<p>&#8211; jadern\u00fdch reaktor\u016f,<br \/>\n&#8211; neutronov\u00e9 fyziky,<br \/>\n&#8211; a pozd\u011bj\u0161\u00edho pochopen\u00ed \u0161t\u011bpen\u00ed uranu.<\/p>\n<p>A pr\u00e1v\u011b bez tohoto objevu by Fermi o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji nedok\u00e1zal spustit prvn\u00ed \u0159\u00edzenou \u0159et\u011bzovou reakci.<\/p>\n<h3>Fermi objevil \u0161t\u011bpen\u00ed uranu, ale nev\u011bd\u011bl o tom<\/h3>\n<p>Fermi si myslel, \u017ee p\u0159i ost\u0159elov\u00e1n\u00ed uranu neutrony vytv\u00e1\u0159\u00ed nov\u00e9 prvky \u201etransuranov\u00e9\u201c (s protonov\u00fdm \u010d\u00edslem > 92). A\u017e o p\u00e1r let pozd\u011bji <a href=\"\/fyzika\/?p=6264\">Meitnerov\u00e1<\/a>, Hahn a Strassmann zjistili, \u017ee se uran skute\u010dn\u011b rozpad\u00e1 na dv\u011b men\u0161\u00ed j\u00e1dra, tedy \u017ee jde o jadern\u00e9 \u0161t\u011bpen\u00ed.<\/p>\n<p>Dnes v\u00edme, \u017ee Fermi m\u011bl \u0161t\u011bpen\u00ed prakticky \u201ep\u0159ed o\u010dima\u201c. Ale v dob\u011b, kdy Nobelovku z\u00edskal, fyzik\u00e1ln\u00ed sv\u011bt je\u0161t\u011b netu\u0161il, jak z\u00e1sadn\u00ed jeho pr\u00e1ce byla.<\/p>\n<h2>Jadern\u00fd reaktor ve sklep\u011b<\/h2>\n<p>Kdy\u017e Fermi b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky emigroval do USA, stal se kl\u00ed\u010dovou osobnost\u00ed projektu Manhattan. Jeho hlavn\u00edm \u00fakolem bylo zjistit, zda lze \u0159\u00eddit \u0159et\u011bzovou jadernou reakci \u2013 tedy udr\u017eet \u0161t\u011bpen\u00ed atom\u016f tak, aby neexplodovalo, ale pracovalo stabiln\u011b. <strong>V\u00fdsledkem byl Chicago Pile-1 \u2013 prvn\u00ed jadern\u00fd reaktor sv\u011bta (1942).<\/strong><\/p>\n<p>Reaktor nebyl um\u00edst\u011bn v supertajn\u00e9 podzemn\u00ed z\u00e1kladn\u011b. Postavili ho pod tribunou fotbalov\u00e9ho stadionu univerzity v Chicagu \u2013 z grafitov\u00fdch blok\u016f a uranu. M\u00e9n\u011b romantick\u00e1, ale p\u0159esn\u00e1 verze zn\u00ed: vznikl v nepou\u017e\u00edvan\u00e9 zku\u0161ebn\u00ed hale, kter\u00e1 p\u0159ipom\u00ednala sklepn\u00ed d\u00edlnu.<\/p>\n<p>To, co tam Fermi se sv\u00fdm t\u00fdmem dok\u00e1zal, zm\u011bnilo energetiku, medic\u00ednu i vojenskou historii.<\/p>\n<h2>G\u00e9nius s nohama pevn\u011b na zemi<\/h2>\n<p>Fermi byl zn\u00e1m\u00fd neobvykle skromn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Student\u016fm d\u00e1val jednoduch\u00e9 a logick\u00e9 rady:<\/p>\n<p>\u201eKdy\u017e probl\u00e9m nejde vy\u0159e\u0161it, zjednodu\u0161 ho, dokud nep\u016fjde.\u201c<\/p>\n<p>Tahle metoda dnes nese jm\u00e9no Fermiho odhady. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se v\u0161ude \u2013 od fyziky p\u0159es byznys a\u017e po anal\u00fdzu dat. Typick\u00e1 Fermiho ot\u00e1zka by byla:<\/p>\n<p>Kolik lad\u011bn\u00fdch klav\u00edr\u016f je v New Yorku?<br \/>\nSta\u010d\u00ed p\u00e1r jednoduch\u00fdch odhad\u016f a jste p\u0159ekvapiv\u011b bl\u00edzko skute\u010dn\u00e9mu \u010d\u00edslu.<\/p>\n<h2>Fermiho paradox: Kde v\u0161ichni jsou?<\/h2>\n<p>B\u011bhem ob\u011bda s kolegy najednou Fermi \u0159ekl:<\/p>\n<p>\u201eTak kde sakra v\u0161ichni jsou?\u201c<\/p>\n<p>Pokud je vesm\u00edr pln\u00fd planet a hv\u011bzd, pro\u010d jsme je\u0161t\u011b nenarazili na \u017e\u00e1dnou civilizaci?<br \/>\nJe to jednoduch\u00e1 ot\u00e1zka \u2013 ale jej\u00ed odpov\u011b\u010f otev\u00edr\u00e1 des\u00edtky teori\u00ed, od fascinuj\u00edc\u00edch po znepokojiv\u00e9.<\/p>\n<p>Enrico Fermi zem\u0159el u\u017e v roce 1954, ale jeho odkaz je dnes \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Od n\u00e1zv\u016f \u010d\u00e1stic (fermiony), p\u0159es astronomick\u00e9 observato\u0159e (Fermi Gamma-ray Space Telescope), a\u017e po metody, kter\u00e9 se u\u010d\u00ed studenti na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b \u2013 jeho duch \u017eije d\u00e1l.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Enrico Fermi (29.9. 1901 \u2013 28.11. 1954) vyr\u016fstal v It\u00e1lii a u\u017e jako d\u00edt\u011b byl pov\u011bstn\u00fd t\u00edm, \u017ee v\u0161echno cht\u011bl pochopit do hloubky. Zat\u00edmco jin\u00e9 &#8230;. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-6303","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6303","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=6303"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6303\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6312,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6303\/revisions\/6312"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=6303"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=6303"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=6303"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}