{"id":6224,"date":"1902-08-08T19:43:51","date_gmt":"1902-08-08T18:43:51","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6224"},"modified":"2026-01-27T14:44:28","modified_gmt":"2026-01-27T13:44:28","slug":"paul-dirac","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=6224","title":{"rendered":"Paul Dirac"},"content":{"rendered":"

Paul Dirac (8.8. 1902 \u2013 20.10. 1984), podiv\u00ednsk\u00fd g\u00e9nius, kter\u00fd p\u0159edpov\u011bd\u011bl antihmotu, vyr\u016fstal v dysfunk\u010dn\u00ed rodin\u011b, kde musel s otcem mluvit jen francouzsky, a rad\u011bji ml\u010del \u2013 co\u017e z n\u011bj ud\u011blalo nejml\u010denliv\u011bj\u0161\u00edho g\u00e9nia historie. Ve 26 letech napsal rovnici, kter\u00e1 spojila kvantovou mechaniku s relativitou, a o t\u0159i roky pozd\u011bji z \u010dist\u00e9 matematick\u00e9 elegance p\u0159edpov\u011bd\u011bl existenci antihmoty \u2013 rok p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ji n\u011bkdo objevil. Za to dostal Nobelovu cenu v pouh\u00fdch 31 letech.
\n<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

D\u011btstv\u00ed v tich\u00e9m pekle<\/h2>\n

Jeho otec Charles, \u0161v\u00fdcarsk\u00fd imigrant u\u010d\u00edc\u00ed francouz\u0161tinu, vytvo\u0159il doma totalitn\u00ed re\u017eim s jedin\u00fdm pravidlem: s otcem se mluv\u00ed jen francouzsky. Jestli Paul neum\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct francouzsky, prost\u011b zmlkl. Z tohoto absurdn\u00edho pravidla se zrodil jeden z nejml\u010denliv\u011bj\u0161\u00edch g\u00e9ni\u016f historie. Paul pozd\u011bji vzpom\u00ednal, \u017ee si jako d\u00edt\u011b dokonce myslel, \u017ee mu\u017ei a \u017eeny mluv\u00ed r\u016fzn\u00fdmi jazyky!<\/p>\n

Rodina \u017eila v mal\u00e9m dom\u011b na ulici Monk Road v bristolsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed Bishopston. Nikdy je nikdo nenav\u0161t\u00edvil. Atmosf\u00e9ra byla tak t\u00edsniv\u00e1, \u017ee Paul pozd\u011bji \u0159ekl: „Nem\u011bl jsem jako d\u00edt\u011b v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd spole\u010densk\u00fd \u017eivot.“ Matka Florence z Cornwallu pracovala jako knihovnice a mluvila jen anglicky. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee byla pojmenov\u00e1na po Florence Nightingale samotn\u00fdm kapit\u00e1nem, kter\u00fd legend\u00e1rn\u00ed zdravotnici potkal b\u011bhem krymsk\u00e9 v\u00e1lky. Paul m\u011bl star\u0161\u00edho bratra Felixe a mlad\u0161\u00ed sestru Beatrice.<\/p>\n

Vzd\u011blan\u00fd in\u017een\u00fdr, kter\u00fd nena\u0161el pr\u00e1ci<\/h2>\n

Diracovo form\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed za\u010dalo na Bishop Road Primary School. Ve 12 letech p\u0159e\u0161el na Merchant Venturers‘ Technical College \u2013 \u0161kolu zam\u011b\u0159enou na praktick\u00e9 v\u011bdy a modern\u00ed jazyky m\u00edsto klasick\u00e9 latiny a \u0159e\u010dtiny. Ironicky tam u\u010dil i jeho otec francouz\u0161tinu. Paul byl t\u00e9m\u011b\u0159 perfektn\u00ed student, prakticky v ka\u017ed\u00e9m p\u0159edm\u011btu byl nejlep\u0161\u00ed \u2013 jedinou v\u00fdjimkou byl kurz Pevnosti materi\u00e1l\u016f, kde skon\u010dil druh\u00fd.<\/p>\n

V roce 1918, v pouh\u00fdch 16 letech, nastoupil na University of Bristol studovat elektrotechniku. Absolvoval v roce 1921 s vyznamen\u00e1n\u00edm. Jen\u017ee n\u00e1sledovala katastrofa: kv\u016fli pov\u00e1le\u010dn\u00e9 depresi nemohl naj\u00edt pr\u00e1ci jako in\u017een\u00fdr! Dostal sice stipendium \u00a370 na Cambridge, ale to nesta\u010dilo na \u017eivotn\u00ed n\u00e1klady. Zd\u00e1lo se, \u017ee jeho akademick\u00e1 kari\u00e9ra skon\u010dila, ne\u017e za\u010dala. Pak p\u0159i\u0161la z\u00e1chrana: University of Bristol mu nab\u00eddla studium matematiky zdarma. Paul p\u0159ijal \u2013 a objevil svou skute\u010dnou v\u00e1\u0161e\u0148.<\/p>\n

Trag\u00e9die, kter\u00e1 zm\u011bnila v\u0161echno<\/h2>\n

V roce 1923 Paul absolvoval matematiku s vyznamen\u00e1n\u00edm a kone\u010dn\u011b mohl odjet do Cambridge na St John’s College jako v\u00fdzkumn\u00fd student. Za\u010dal studovat obecnou relativitu a kvantovou mechaniku<\/a> pod veden\u00edm Ralpha Fowlera. Pak p\u0159i\u0161el b\u0159ezen 1925 a Paul dostal dopis od sv\u00e9 tety Nell: „… tv\u016fj bratr Felix sp\u00e1chal sebevra\u017edu.“<\/em><\/p>\n

Felix pracoval ve stroj\u00edrensk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b v Birminghamu. Tat\u00ednek mu odm\u00edtl financovat l\u00e9ka\u0159skou fakultu, kterou cht\u011bl studovat. \u017dil z \u00faspor, ne\u0161\u0165astn\u00fd a osam\u011bl\u00fd. Pak prost\u011b skon\u010dil. Paulova reakce byla \u0161okuj\u00edc\u00ed. Kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f a vid\u011bl zhroucen\u00e9 rodi\u010de, \u0159ekl: „Moji rodi\u010de byli stra\u0161n\u011b rozru\u0161en\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jim na tom tolik z\u00e1le\u017e\u00ed… Nikdy jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee rodi\u010de maj\u00ed pe\u010dovat o sv\u00e9 d\u011bti, ale od t\u00e9 chv\u00edle jsem to v\u011bd\u011bl.“ Tento cynick\u00fd koment\u00e1\u0159 odhaluje hloubku dysfunkce v Diracov\u011b rodin\u011b. Po smrti bratra se jeho vztah s otcem prakticky ukon\u010dil. Pr\u00e1ce se stala jeho \u00fato\u010di\u0161t\u011bm.<\/p>\n

Zlat\u00e1 \u00e9ra: Kdy\u017e mlad\u00edk zm\u011bnil fyziku<\/h2>\n

Konec z\u00e1\u0159\u00ed 1925 byl osudn\u00fd. Ralph Fowler dal Diracovi p\u0159e\u010d\u00edst korekturn\u00ed v\u00fdtisk \u010dl\u00e1nku mlad\u00e9ho Wernera Heisenberga<\/a> o kvantov\u00e9 teorii. Dirac str\u00e1vil t\u00fddny p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm nad jednou tajemnou matematickou strukturou. Pak, b\u011bhem proch\u00e1zky po venkovsk\u00e9 krajin\u011b Cambridge, ho to zas\u00e1hlo: Heisenbergovy komut\u00e1tory m\u011bly stejnou strukturu jako Poissonovy z\u00e1vorky z klasick\u00e9 mechaniky! Byla to kl\u00ed\u010dov\u00e1 souvislost mezi star\u00fdm a nov\u00fdm sv\u011btem.<\/p>\n

O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, 1. prosince 1925<\/strong>, byla publikov\u00e1na Diracova pr\u00e1ce „Fundamental Equations of Quantum Mechanics“. Ten sam\u00fd den byla podeps\u00e1na smlouva z Locarna mezi Franci\u00ed, N\u011bmeckem a Belgi\u00ed. Zat\u00edmco Evropa hledala m\u00edr, Dirac zakl\u00e1dal novou \u0159\u00ed\u0161i \u2013 kvantov\u00fd vesm\u00edr.<\/p>\n

Diracova rovnice (1928)<\/h3>\n

Za\u010d\u00e1tkem roku 1928 publikoval \u010dl\u00e1nek „The Quantum Theory of the Electron“ s rovnic\u00ed, kter\u00e1 spojila kvantovou mechaniku a speci\u00e1ln\u00ed relativitu<\/strong>. Tato elegantn\u00ed rovnice popisovala pohyb elektronu relativistick\u00fdmi rychlostmi a p\u0159irozen\u011b vysv\u011btlovala spin elektronu. Ale m\u011bla probl\u00e9m: dv\u011b \u0159e\u0161en\u00ed \u2013 jedno pro pozitivn\u00ed energii, jedno pro negativn\u00ed. Negativn\u00ed energie? To ned\u00e1valo smysl! Werner Heisenberg dokonce napsal Paulimu: „Nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed kapitola modern\u00ed fyziky je a z\u016fst\u00e1v\u00e1 Diracova teorie.“<\/p>\n

P\u0159edpov\u011b\u010f antihmoty (1931)<\/h3>\n

Dirac zpo\u010d\u00e1tku v\u00e1hal. B\u00e1l se, \u017ee kolegov\u00e9 budou myslet, \u017ee ud\u011blal chybu. Ale vytrv\u00e1l. V roce 1931 publikoval \u010dl\u00e1nek „Quantized Singularities of the Electromagnetic Field“, ve kter\u00e9m tvrdil: mus\u00ed existovat „anti-elektron“<\/strong> \u2013 \u010d\u00e1stice se stejnou hmotnost\u00ed jako elektron, ale s opa\u010dn\u00fdm n\u00e1bojem.<\/p>\n

2. srpna 1932<\/strong> Carl Anderson pozoroval p\u0159i studiu kosmick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed v ml\u017en\u00e9 komo\u0159e stopu podivn\u00e9 \u010d\u00e1stice \u2013 m\u011bla pozitivn\u00ed n\u00e1boj a hmotnost elektronu. Nazval ji positron. Antihmota byla objevena! Heisenberg to nazval „mo\u017en\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00edm skokem v modern\u00ed fyzice.“ V roce 1933 dostal Dirac Nobelovu cenu<\/a> spole\u010dn\u011b se Schr\u00f6ddingerem.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed pr\u016flomov\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky<\/h3>\n

V roce 1939 Dirac vytvo\u0159il bra-ket notaci<\/strong> \u2013 elegantn\u00ed matematick\u00fd jazyk pro kvantovou mechaniku (\u27e8bra|ket\u27e9), kter\u00fd se dnes pou\u017e\u00edv\u00e1 univerz\u00e1ln\u011b. Vytvo\u0159il tak\u00e9 Fermi-Diracovu statistiku<\/strong>, kter\u00e1 popisuje chov\u00e1n\u00ed fermion\u016f \u2013 \u010d\u00e1stic s polovi\u010dn\u00edm spinem. Dirac ji skromn\u011b naz\u00fdval jen „Fermiho statistika“ kv\u016fli „symetrii“.<\/p>\n

Vytvo\u0159il z\u00e1klady kvantov\u00e9 elektrodynamiky<\/strong> \u2013 oboru popisuj\u00edc\u00edho interakci sv\u011btla a hmoty. S\u00e1m term\u00edn „quantum electrodynamics“ vymyslel. Jeho delta funkce<\/strong> se pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161ude od sign\u00e1lov\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed po kvantovou mechaniku. A jeho u\u010debnice „The Principles of Quantum Mechanics“ (1930) je dodnes pova\u017eov\u00e1na za mistrovsk\u00e9 d\u00edlo \u2013 elegantn\u00ed, p\u0159esn\u00e1, kompletn\u00ed.<\/p>\n

Podiv\u00edn mezi podiv\u00edny<\/h2>\n

Niels Bohr<\/a> pr\u00fd \u0159ekl, \u017ee Dirac byl „nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk“, jak\u00fd kdy p\u0159i\u0161el do jeho institutu v Kodani. A to bylo v part\u011b, kde byli Heisenberg, Pauli a dal\u0161\u00ed excentrici!<\/p>\n

Ml\u010den\u00ed bylo jeho um\u011bn\u00ed.<\/strong> Dirac mohl sed\u011bt hodiny beze slova. Kdy\u017e ho n\u011bkdo pozval na proch\u00e1zku a pak ho urazil, \u017ee b\u011bhem n\u00ed nic ne\u0159\u00edkal, Dirac odpov\u011bd\u011bl: „Vy jste m\u011b pozval na proch\u00e1zku, ne na rozhovor.“ Byl extr\u00e9mn\u011b doslovn\u00fd. Kdy\u017e n\u011bkdo b\u011bhem p\u0159edn\u00e1\u0161ky \u0159ekl „Nerozum\u00edm rovnici na tabuli,“ Dirac z\u016fstal st\u00e1t a \u010dekal. Po chv\u00edli organiz\u00e1tor \u0159ekl: „Profesore Dirac, to byla ot\u00e1zka.“ Dirac odpov\u011bd\u011bl: „To nebylo ot\u00e1zka, bylo to tvrzen\u00ed.“<\/p>\n

Jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b (pozd\u011bji man\u017eelka) Manci mu psala dlouh\u00e9, v\u00e1\u0161niv\u00e9 dopisy. On odpov\u00eddal jednou v\u011btou. Wolfgang Pauli vtipkoval: „N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel Dirac m\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, jeho\u017e z\u00e1kladn\u00ed princip zn\u00ed: B\u016fh nen\u00ed a Paul Dirac je jeho prorok.“ P\u0159esto miloval Mickey Mouse, detektivky, film 2001: Vesm\u00edrn\u00e1 odysea a dokonce zp\u011bva\u010dku Cher!<\/p>\n

Mnoho psycholog\u016f spekuluje, \u017ee Dirac mohl m\u00edt Asperger\u016fv syndrom \u2013 extr\u00e9mn\u00ed pot\u0159eba rutiny, obt\u00ed\u017ee se soci\u00e1ln\u00ed interakc\u00ed, doslovn\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed jazyka, mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed na detail. Eugene Wigner (bratr Diracovy man\u017eelky) jednou \u0159ekl: „Richard Feynman je druh\u00fd Dirac, jen tentokr\u00e1t lidsk\u00fd.“<\/strong><\/p>\n

L\u00e1ska, nakonec<\/h2>\n

V roce 1934, kdy\u017e Dirac nav\u0161t\u00edvil Institute for Advanced Study v Princetonu, potkal Margit (Manci) Wigner \u2013 sestru fyzika Eugena Wignera. Byla to rozveden\u00e1 Ma\u010farka s dv\u011bma d\u011btmi. V roce 1937 se vzali.<\/p>\n

Manci byla v mnoha ohledech Diracov\u00fdm opakem: v\u0159el\u00e1, p\u0159\u00e1telsk\u00e1, spole\u010densk\u00e1. Dirac adoptoval jej\u00ed d\u011bti Judith a Gabriela jako vlastn\u00ed. Spole\u010dn\u011b m\u011bli je\u0161t\u011b dv\u011b dcery: Mary Elizabeth a Florence Monica. Manci byla mo\u017en\u00e1 jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd dok\u00e1zal Diraca „rozlu\u0161tit“. Nech\u00e1vala ho pracovat podle pot\u0159eby, ale tak\u00e9 ho vyvedla ze sko\u0159\u00e1pky.<\/p>\n

Kdy\u017e Dirac dostal v roce 1933 Nobelovu cenu, jeho prvn\u00ed my\u0161lenka byla odm\u00edtnout \u2013 nen\u00e1vid\u011bl publicitu. Kdy\u017e mu \u0159ekli, \u017ee odm\u00edtnut\u00ed p\u0159inese je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed publicitu, p\u0159ijal. Na ceremoni\u00e1l pozval matku \u2013 ale ne otce.<\/p>\n

Pozd\u011bj\u0161\u00ed roky a odkaz<\/h2>\n

Po sv\u00e9 zlat\u00e9 \u00e9\u0159e pokra\u010doval Dirac v pr\u00e1ci na hranic\u00edch fyziky. V letech 1932\u20131969 zast\u00e1val pozici Lucasian Professor of Mathematics<\/strong> v Cambridge \u2013 titul, kter\u00fd m\u011bl i Isaac Newton<\/a>. Zkoum\u00e1n\u00ed magnetick\u00fdch monop\u00f3l\u016f, velk\u00e1 \u010d\u00edsla a kosmologie, pokus o sjednocen\u00ed kvantov\u00e9 mechaniky a obecn\u00e9 relativity \u2013 to v\u0161e ho zam\u011bstn\u00e1valo a\u017e do konce \u017eivota.<\/p>\n

V roce 1972 se p\u0159est\u011bhoval na Florida State University, aby byl bl\u00ed\u017ee dce\u0159i. 20. \u0159\u00edjna 1984<\/strong> zem\u0159el v Tallahassee ve v\u011bku 82 let. Je pochov\u00e1n na h\u0159bitov\u011b Roselawn. V roce 1995 byla v Westminster Abbey odhalena pam\u011btn\u00ed deska s vy\u0159ezanou Diracovou rovnic\u00ed \u2013 nejvy\u0161\u0161\u00ed pocta pro britsk\u00e9ho v\u011bdce.<\/p>\n

Co Dirac dal fyzice: Ultim\u00e1tn\u00ed souhrn<\/h2>\n
\n

\ud83c\udfaf Hlavn\u00ed objevy<\/h3>\n

Diracova rovnice (1928)<\/strong> \u2013 Prvn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 spojen\u00ed kvantov\u00e9 mechaniky a speci\u00e1ln\u00ed relativity, p\u0159irozen\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed elektronu spinu, pova\u017eov\u00e1na za „skute\u010dn\u00e9 sem\u00ednko modern\u00ed fyziky“.<\/p>\n

P\u0159edpov\u011b\u010f antihmoty (1931)<\/strong> \u2013 Teoretick\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f positronu rok p\u0159ed jeho objevem, otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed cel\u00e9mu vesm\u00edru antihmoty, z\u00e1kladn\u00ed princip symetrie p\u0159\u00edrody.<\/p>\n

Kvantov\u00e1 elektrodynamika<\/strong> \u2013 Zalo\u017eil obor popisuj\u00edc\u00ed interakci sv\u011btla a hmoty, vymyslel samotn\u00fd term\u00edn, vytvo\u0159il z\u00e1klad pro pr\u00e1ci Feynmana, Schwingera a Tomonagy.<\/p>\n

Kvantov\u00e1 teorie pole<\/strong> \u2013 Prvn\u00ed formulace, z\u00e1klad Standardn\u00edho modelu \u010d\u00e1sticov\u00e9 fyziky, r\u00e1mec pro porozum\u011bn\u00ed fundament\u00e1ln\u00edm sil\u00e1m.<\/p>\n

Fermi-Diracova statistika<\/strong> \u2013 Popis chov\u00e1n\u00ed fermion\u016f (elektrony, protony, neutrony), kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro chemii, pevn\u00e9 l\u00e1tky a hv\u011bzdnou astrofyziku.<\/p>\n

Matematick\u00e9 n\u00e1stroje<\/strong> \u2013 Bra-ket notace (univerz\u00e1ln\u00ed jazyk kvantov\u00e9 mechaniky), Diracova delta funkce (nepostradateln\u00e1 v matematick\u00e9 fyzice).<\/p>\n<\/p><\/div>\n

\n

\ud83c\udf1f Vliv na v\u011bdu<\/h3>\n

Metodologie:<\/strong> Dirac p\u0159edvedl nov\u00fd zp\u016fsob v\u011bdeck\u00e9ho my\u0161len\u00ed \u2013 matematick\u00e1 kr\u00e1sa jako kompas. V\u011b\u0159il, \u017ee elegantn\u00ed matematika vede k pravdiv\u00e9 fyzice. Jeho rovnice byla tak kr\u00e1sn\u00e1, \u017ee musela b\u00fdt pravdiv\u00e1 \u2013 a byla. Na jeho n\u00e1hrobku je n\u00e1pis: „Because God made it that way…“<\/p>\n

Praktick\u00e9 aplikace:<\/strong> Z\u00e1klady pro elektroniku a polovodi\u010de, PET skenery (vyu\u017e\u00edvaj\u00ed pozitron\u016f), potenci\u00e1ln\u00ed antihmotn\u00e9 palivo pro vesm\u00edrn\u00e9 lety, kvantov\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de.<\/p>\n

Inspirace:<\/strong> Dirac inspiroval generace fyzik\u016f v\u010detn\u011b Feynmana, Dysona a Schwingera. Jeho p\u0159\u00edstup \u2013 d\u016fv\u011bra v matematickou intuici a odvaha p\u0159edpov\u011bd\u011bt „nemo\u017en\u00e9“ \u2013 zm\u011bnil zp\u016fsob, jak\u00fdm fyzici pracuj\u00ed.<\/p>\n<\/p><\/div>\n

\n

\ud83c\udfc6 Ocen\u011bn\u00ed a \u010d\u00edsla<\/h3>\n

Nobelova cena za fyziku (1933)<\/strong> \u2013 ve 31 letech nejmlad\u0161\u00ed teoretik. D\u00e1le z\u00edskal Royal Medal (1939), Copley Medal (1952), Order of Merit (1973) a Lucasian Chair \u2013 stolici Isaaca Newtona.<\/p>\n

Vytvo\u0159il prvn\u00ed disertaci o kvantov\u00e9 mechanice (1926), napsal 12 hlavn\u00edch pr\u016flomov\u00fdch prac\u00ed (1925\u20131933) a 4 fundament\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky k teoretick\u00e9 fyzice. Jeho rovnicemi lze vysv\u011btlit nekone\u010dn\u011b mnoho fyzick\u00fdch jev\u016f.<\/p>\n<\/p><\/div>\n

Pro\u010d byl Paul Dirac tak v\u00fdjime\u010dn\u00fd?<\/h2>\n

Paul Dirac nebyl jen g\u00e9nius \u2013 byl archetyp teoretick\u00e9ho fyzika<\/strong>. Jeho kombinace absolutn\u00ed v\u011brnosti matematick\u00e9 kr\u00e1se, odvahy p\u0159edpov\u011bd\u011bt „nemo\u017en\u00e9“, dokonal\u00e9 logick\u00e9 p\u0159esnosti a \u00fapln\u00e9 nez\u00e1vislosti na n\u00e1zorech druh\u00fdch vytvo\u0159ila standard, ke kter\u00e9mu v\u0161ichni teoreti\u010dt\u00ed fyzici dodnes aspiruj\u00ed.<\/p>\n

Abdus Salam v roce 1987 prohl\u00e1sil: „Dirac byl nepochybn\u011b jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch fyzik\u016f tohoto \u010di jak\u00e9hokoli jin\u00e9ho stolet\u00ed.“ A Einstein<\/a>, kdy\u017e se sna\u017eil pochopit Diracovu pr\u00e1ci v roce 1926, napsal t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale: „M\u00e1m probl\u00e9my s Diracem. Toto balancov\u00e1n\u00ed na z\u00e1vratn\u00e9 cest\u011b mezi g\u00e9niem a \u0161\u00edlenstv\u00edm je stra\u0161n\u00e9.“<\/p>\n

Ale pr\u00e1v\u011b tato cesta \u2013 mezi g\u00e9niem a \u0161\u00edlenstv\u00edm, mezi matematikou a realitou, mezi ml\u010den\u00edm a revoluc\u00ed \u2013 n\u00e1s dovedla k pochopen\u00ed antihmoty, kvantov\u00e9ho pole a z\u00e1kladn\u00edch z\u00e1kon\u016f vesm\u00edru. Paul Dirac \u017eil tich\u00fdm \u017eivotem pln\u00fdm hlu\u010dn\u00fdch my\u0161lenek. A tyto my\u0161lenky zm\u011bnily na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed reality nav\u017edy.<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Paul Dirac (8.8. 1902 \u2013 20.10. 1984), podiv\u00ednsk\u00fd g\u00e9nius, kter\u00fd p\u0159edpov\u011bd\u011bl antihmotu, vyr\u016fstal v dysfunk\u010dn\u00ed rodin\u011b, kde musel s otcem mluvit jen francouzsky, a rad\u011bji …. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-6224","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6224","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=6224"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6224\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6240,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6224\/revisions\/6240"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=6224"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=6224"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=6224"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}