{"id":5450,"date":"1858-04-23T08:38:39","date_gmt":"1858-04-23T07:40:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5450"},"modified":"2025-04-02T08:30:41","modified_gmt":"2025-04-02T06:30:41","slug":"max-planck","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5450","title":{"rendered":"Max Planck"},"content":{"rendered":"

Max Planck (23.4. 1858 – 4.10. 1947) byl n\u011bmeck\u00fd fyzik, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele kvantov\u00e9 teorie, jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch obor\u016f modern\u00ed fyziky. Jeho objev kvantov\u00e9 povahy energie p\u0159inesl revoluci do v\u011bdeck\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody a polo\u017eil z\u00e1klady pro budouc\u00ed v\u00fdvoj fyziky. V roce 1918 z\u00edskal Nobelovu cenu za fyziku za sv\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky.<\/strong><\/p>\n

Nov\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 my\u0161lenky nikdy nevznikaj\u00ed z kolektivn\u00edho t\u011blesa, a\u0165 u\u017e je jakkoliv organizovan\u00e9, ale sp\u00ed\u0161e z hlavy jednotliv\u011b inspirovan\u00e9ho badatele, kter\u00fd osamocen\u011b z\u00e1pas\u00ed se sv\u00fdmi probl\u00e9my a soust\u0159ed\u00ed ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 my\u0161len\u00ed na jeden jedin\u00fd bod, kter\u00fd se na chv\u00edli st\u00e1v\u00e1 cel\u00fdm jeho sv\u011btem.<\/em><\/p>\n

\"Max<\/a>
By Hugo Erfurth<\/span><\/a> – This file was derived from: Max Planck by Hugo Erfurth 1938cr.jpg<\/a>
Original source: https:\/\/www.dhm.de\/lemo\/bestand\/objekt\/max-planck<\/a>, Public Domain, Link<\/a><\/p>\n

Hudebn\u00edk, kter\u00fd cht\u011bl objevit z\u00e1kony p\u0159\u00edrody<\/h2>\n

Max Karl Ernst Ludwig Planck se narodil do rodiny univerzitn\u00edho profesora pr\u00e1va. U\u017e od ml\u00e1d\u00ed projevoval Planck v\u00fdjime\u010dn\u00e9 nad\u00e1n\u00ed pro matematiku, fyziku a hudbu. V roce 1867 se rodina p\u0159est\u011bhovala do Mnichova, kde mlad\u00fd Planck nav\u0161t\u011bvoval gymn\u00e1zium Maximiliansgymnasium. Pr\u00e1v\u011b zde se poprv\u00e9 setkal s fyzikou d\u00edky sv\u00e9mu u\u010diteli Hermannu M\u00fcllerovi, kter\u00fd v n\u011bm vzbudil hlubok\u00fd z\u00e1jem o p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony. Vedle toho byl Max tak\u00e9 v\u00fdborn\u00fdm hudebn\u00edkem \u2013 ovl\u00e1dal klav\u00edr, varhany a dokonce skl\u00e1dal hudbu. P\u0159esto se rozhodl v\u011bnovat v\u011bd\u011b, proto\u017ee v\u011b\u0159il, \u017ee fyzika nab\u00edz\u00ed mo\u017enost objevit „pravdu“ o sv\u011bt\u011b. <\/p>\n

Matematika? Ano, d\u011bkuji!<\/h2>\n

Po absolvov\u00e1n\u00ed gymn\u00e1zia v roce 1874 za\u010dal studovat fyziku na Mnichovsk\u00e9 univerzit\u011b a pozd\u011bji p\u0159e\u0161el na Berl\u00ednskou univerzitu, kde se setkal s p\u0159edn\u00edmi v\u011bdci t\u00e9 doby, jako byli Hermann von Helmholtz a Gustav Kirchhoff. Planck si brzy uv\u011bdomil, \u017ee jeho z\u00e1jem spo\u010d\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v teoretick\u00e9 fyzice, kter\u00e1 tehdy nebyla p\u0159\u00edli\u0161 popul\u00e1rn\u00ed, ale p\u0159esto ho p\u0159itahovala sv\u00fdm matematick\u00fdm z\u00e1kladem.<\/p>\n

U\u017e b\u011bhem studi\u00ed se za\u010dal zab\u00fdvat termodynamikou a ot\u00e1zkami souvisej\u00edc\u00edmi s entropi\u00ed. V roce 1879, ve sv\u00fdch pouh\u00fdch 21 letech, dokon\u010dil doktor\u00e1t s prac\u00ed zam\u011b\u0159enou na druh\u00fd z\u00e1kon termodynamiky. Toto t\u00e9ma se pozd\u011bji stalo kl\u00ed\u010dov\u00fdm v jeho kari\u00e9\u0159e, proto\u017ee vedlo k jeho nejslavn\u011bj\u0161\u00edmu objevu \u2013 kvantov\u00e9 teorii.<\/p>\n

Barevn\u00fd probl\u00e9m<\/h2>\n

P\u0159edstavte si p\u0159elom 19. a 20. stolet\u00ed. Fyzika tehdy vypadala, jako kdyby u\u017e bylo v\u0161echno podstatn\u00e9 objeveno. Newtonovy z\u00e1kony, elektrodynamika Maxwellova a termodynamika \u2013 v\u0161e dokonale vysv\u011btluje sv\u011bt kolem n\u00e1s. Alespo\u0148 to si v\u011bt\u0161ina v\u011bdc\u016f myslela. Ale pak p\u0159i\u0161la ot\u00e1zka, kterou nikdo neum\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b zodpov\u011bd\u011bt: Pro\u010d t\u011blesa p\u0159i zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed r\u016fzn\u011b jasn\u011b a v r\u016fzn\u00fdch barv\u00e1ch?<\/p>\n

Probl\u00e9m zvan\u00fd z\u00e1\u0159en\u00ed absolutn\u011b \u010dern\u00e9ho t\u011blesa tr\u00e1pil fyziky cel\u00e9 roky. Podle tehdej\u0161\u00edch teori\u00ed m\u011blo mno\u017estv\u00ed vyza\u0159ovan\u00e9 energie r\u016fst do nekone\u010dna, co\u017e bylo o\u010dividn\u011b nesmysln\u00e9. \u0158\u00edkalo se tomu ultrafialov\u00e1 katastrofa. Fyzikov\u00e9 pot\u0159ebovali \u0159e\u0161en\u00ed \u2013 a tady vstupuje na sc\u00e9nu Max Planck.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Trik, kter\u00fd zm\u011bn\u00ed chod d\u011bjin<\/h2>\n

Planck nebyl experiment\u00e1tor, ale \u010dist\u00fd teoretik, co\u017e bylo tehdy dost neobvykl\u00e9. Pono\u0159il se do matematick\u00e9ho popisu z\u00e1\u0159en\u00ed \u010dern\u00e9ho t\u011blesa a pokusil se probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it. Ale ani ty nejlep\u0161\u00ed existuj\u00edc\u00ed rovnice nefungovaly. Nakonec se odhodlal ud\u011blat n\u011bco, co s\u00e1m pova\u017eoval za \u010dist\u011b matematick\u00fd trik: p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee energie nem\u016f\u017ee b\u00fdt vyza\u0159ov\u00e1na spojit\u011b, ale pouze v diskr\u00e9tn\u00edch bal\u00ed\u010dc\u00edch, kter\u00e9 nazval kvanta. Tento ne\u010dekan\u00fd krok, publikovan\u00fd v roce 1900, vedl ke vzorci, kter\u00fd p\u0159esn\u011b popisoval z\u00e1\u0159en\u00ed \u010dern\u00e9ho t\u011blesa.<\/p>\n

Planck si zpo\u010d\u00e1tku neuv\u011bdomoval, jak z\u00e1sadn\u00ed objev ud\u011blal. \u0158\u00edkal: \u201eBylo to \u010dist\u011b zoufalstv\u00ed, co m\u011b donutilo s\u00e1hnout po t\u00e9to \u0161\u00edlen\u00e9 hypot\u00e9ze.\u201c Ale jeho \u201etrik\u201c se uk\u00e1zal b\u00fdt mnohem v\u00edc ne\u017e jen praktick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm. Byl to za\u010d\u00e1tek revoluce ve fyzice.<\/p>\n

Jeho kvantov\u00e1 hypot\u00e9za polo\u017eila z\u00e1klady pro pr\u00e1ce dal\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f, jako byl Einstein<\/a>, kter\u00fd ji roz\u0161\u00ed\u0159il na sv\u011btlo (teorie fotoelektrick\u00e9ho jevu), a Niels Bohr<\/a>, kter\u00fd ji vyu\u017eil pro popis atom\u016f. To v\u0161echno vedlo ke vzniku kvantov\u00e9 mechaniky, zcela nov\u00e9 discipl\u00edny, kter\u00e1 dodnes formuje n\u00e1\u0161 pohled na sv\u011bt.<\/p>\n

Co vlastn\u011b znamen\u00e1 \u201ekvanta energie\u201c?<\/h2>\n

Planck p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee energie nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159en\u00e1\u0161ena plynule (jako t\u0159eba voda tekouc\u00ed z kohoutku), ale \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed v diskr\u00e9tn\u00edch \u201ebal\u00ed\u010dc\u00edch\u201c \u2013 \u0159\u00edkejme jim kvanta. Mno\u017estv\u00ed energie ka\u017ed\u00e9ho kvanta z\u00e1vis\u00ed na frekvenci z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Tento koncept byl naprosto radik\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee rozbil dosavadn\u00ed my\u0161lenku, \u017ee energie m\u016f\u017ee b\u00fdt libovoln\u011b mal\u00e1 nebo spojit\u00e1. Planck si tak p\u0159edstavil sv\u011bt, kde se v\u0161e \u201eskl\u00e1d\u00e1\u201c z mal\u00fdch jednotek \u2013 od sv\u011btla po vibrace atom\u016f.<\/p>\n

Jak si to p\u0159edstavit v b\u011b\u017en\u00e9m \u017eivot\u011b?<\/h3>\n

P\u0159edstavte si sv\u011btlo jako d\u00e9\u0161\u0165. Klasick\u00e1 fyzika by \u0159ekla, \u017ee m\u016f\u017eete m\u00edt jak\u00fdkoli objem vody (t\u0159eba 0,0001 litru). Kvantov\u00e1 fyzika \u0159\u00edk\u00e1: Ne! Voda p\u0159ich\u00e1z\u00ed ve form\u011b kapek \u2013 nem\u016f\u017eete m\u00edt \u201epolovi\u010dn\u00ed kapku\u201c. Stejn\u011b tak energie nen\u00ed spojit\u00e1, ale p\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u201ekapk\u00e1ch\u201c, kter\u00e9 naz\u00fdv\u00e1me kvanta.<\/p>\n

N\u011bkolik zaj\u00edmavost\u00ed o zakladateli kvantov\u00e9 fyziky<\/h2>\n

Hudebn\u00ed g\u00e9nius vedle fyziky<\/h3>\n

Planck byl nadan\u00fd hudebn\u00edk \u2013 hr\u00e1l na klav\u00edr, varhany i violoncello a skl\u00e1dal vlastn\u00ed hudbu. Hudba byla jeho celo\u017eivotn\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, kterou pova\u017eoval za protiv\u00e1hu ke slo\u017eit\u00e9mu sv\u011btu fyziky. V jeho dom\u011b se \u010dasto po\u0159\u00e1daly hudebn\u00ed ve\u010dery, na kter\u00fdch hr\u00e1l nap\u0159\u00edklad d\u00edla Bacha nebo Beethovena.<\/p>\n

Necht\u011bl b\u00fdt pr\u016fkopn\u00edkem<\/h3>\n

Planck v\u017edy \u0159\u00edkal, \u017ee nem\u011bl v \u00famyslu p\u0159evratn\u011b m\u011bnit fyziku. S\u00e1m pr\u00fd v\u011b\u0159il, \u017ee jeho pr\u00e1ce na kvantov\u00e9 teorii bude jen do\u010dasn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. \u201eBylo to zoufalstv\u00ed, co m\u011b donutilo s\u00e1hnout po kvantech,\u201c \u0159ekl jednou. Ironi\u00ed osudu je, \u017ee tento \u201etrik\u201c p\u0159epsal z\u00e1klady fyziky nav\u017edy.<\/p>\n

V\u011brn\u00fd sv\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m<\/h3>\n

B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a pozd\u011bji za nacistick\u00e9ho re\u017eimu se Planck sna\u017eil z\u016fstat neutr\u00e1ln\u00ed a dr\u017eet v\u011bdu mimo politiku. P\u0159esto jeho loajalita k pravd\u011b a mor\u00e1lce vedla k probl\u00e9m\u016fm s nacisty, zejm\u00e9na kdy\u017e ve\u0159ejn\u011b obhajoval sv\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 kolegy. Trag\u00e9die ho v\u0161ak neobe\u0161la \u2013 jeho syn Erwin byl za ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd pokus o atent\u00e1t na Hitlera popraven.<\/p>\n

Planckova konstanta a \u201ekvantov\u00e1 trofej\u201c<\/h3>\n

Planckova konstanta (\u210e) je jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch fyzik\u00e1ln\u00edch parametr\u016f a tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad kvantov\u00e9 mechaniky. Planck s\u00e1m si v\u0161ak na svou sl\u00e1vu p\u0159\u00edli\u0161 nepotrp\u011bl. Byl pr\u00fd skromn\u00fd a sv\u016fj p\u0159\u00ednos nevid\u011bl jako n\u011bco v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n

Jeho obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto pro p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed<\/h3>\n

Planck \u010dasto \u0159e\u0161il slo\u017eit\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my b\u011bhem dlouh\u00fdch proch\u00e1zek v p\u0159\u00edrod\u011b. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky vymyslel p\u0159i proch\u00e1zk\u00e1ch v Alp\u00e1ch, kter\u00e9 miloval.<\/p>\n

Dlouh\u00fd a dramatick\u00fd \u017eivot<\/h3>\n

Planck \u017eil ve velmi turbulentn\u00ed dob\u011b: za\u017eil c\u00edsa\u0159sk\u00e9 N\u011bmecko, prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku, nacistick\u00fd re\u017eim i druhou sv\u011btovou v\u00e1lku. Osobn\u00ed trag\u00e9die ho v\u0161ak prov\u00e1zely cel\u00fd \u017eivot \u2013 krom\u011b ztr\u00e1ty syna Erwina p\u0159i\u0161el o dv\u011b dcery (zem\u0159ely kr\u00e1tce po sob\u011b na stejnou nemoc) a jeho d\u016fm v Berl\u00edn\u011b byl zni\u010den b\u011bhem bombardov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

M\u00e1 kr\u00e1ter na M\u011bs\u00edci i planetku<\/h3>\n

Na jeho po\u010dest byl pojmenov\u00e1n kr\u00e1ter Planck na odvr\u00e1cen\u00e9 stran\u011b M\u011bs\u00edce a tak\u00e9 planetka 1069 Planckia. Krom\u011b toho nesou jeho jm\u00e9no i v\u011bdeck\u00e9 instituce, nap\u0159\u00edklad Max-Planck-Gesellschaft \u2013 presti\u017en\u00ed s\u00ed\u0165 v\u00fdzkumn\u00fdch institut\u016f v N\u011bmecku.<\/p>\n

Skeptik k teorii relativity<\/h3>\n

I kdy\u017e byl jedn\u00edm z prvn\u00edch, kdo uznal v\u00fdznam Einsteinovy speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity, zpo\u010d\u00e1tku k n\u00ed p\u0159istupoval s jistou d\u00e1vkou opatrnosti. Pozd\u011bji se stal jej\u00edm zast\u00e1ncem a p\u0159isp\u011bl k jej\u00edmu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Smysl pro humor<\/h3>\n

Planck byl zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm such\u00fdm smyslem pro humor. Jednou, kdy\u017e se ho kolega ptal, jak se c\u00edt\u00ed jako \u201ezakladatel kvantov\u00e9 teorie\u201c, odpov\u011bd\u011bl: \u201eJako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd zasadil strom, pod kter\u00fdm ostatn\u00ed sed\u00ed ve st\u00ednu.\u201c<\/p>\n

T\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9 osobn\u00ed trag\u00e9die Maxe Plancka<\/h3>\n

– Jeho prvn\u00ed man\u017eelka, Marie Merck, zem\u0159ela v roce 1909 po 22 letech man\u017eelstv\u00ed. Spole\u010dn\u011b m\u011bli \u010dty\u0159i d\u011bti: Karla, Emmu, Grete a Erwina.
\n– B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl jejich syn Karl zabit v roce 1916 b\u011bhem bitvy u Verdunu.
\n– Ob\u011b dcery zem\u0159ely p\u0159i porodu; Grete v roce 1917 a Emma v roce 1919. Emma se provdala za vdovce po sv\u00e9 sest\u0159e Grete a zem\u0159ela p\u0159i porodu d\u00edt\u011bte z tohoto man\u017eelstv\u00ed.
\n– B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Erwin zapojil do ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho atent\u00e1tu na Adolfa Hitlera v roce 1944. Po odhalen\u00ed byl zat\u010den a v lednu 1945 popraven.
\n– Ke konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl Planck\u016fv d\u016fm v Berl\u00edn\u011b zni\u010den bombardov\u00e1n\u00edm, co\u017e vedlo ke ztr\u00e1t\u011b jeho v\u011bdeck\u00e9 knihovny a osobn\u00edch dokument\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Max Planck (23.4. 1858 – 4.10. 1947) byl n\u011bmeck\u00fd fyzik, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele kvantov\u00e9 teorie, jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch obor\u016f modern\u00ed fyziky. Jeho objev …. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-5450","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5450","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5450"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5450\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5450"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5450"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5450"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}