{"id":5396,"date":"1885-10-07T10:34:54","date_gmt":"1885-10-07T09:37:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5396"},"modified":"2025-10-07T13:18:54","modified_gmt":"2025-10-07T11:18:54","slug":"niels-bohr","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5396","title":{"rendered":"Niels Bohr"},"content":{"rendered":"

Niels Bohr (7.10. 1885 \u2013 18.11. 1962) byl d\u00e1nsk\u00fd fyzik, kter\u00fd pat\u0159il k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm osobnostem v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011bta 20. stolet\u00ed. Jeho p\u0159\u00ednosy k modern\u00ed fyzice byly revolu\u010dn\u00ed a z\u00e1sadn\u00ed pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj v\u011bdy. Bohr je zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm svou prac\u00ed na teorii atomu, kde formuloval model atomu<\/a> s definovan\u00fdmi energetick\u00fdmi hladinami, kter\u00fd objasnil stabilitu atom\u016f a emisn\u00ed spektra. Tato teorie p\u0159edstavovala kl\u00ed\u010dov\u00fd krok v pochopen\u00ed kvantov\u00e9 mechaniky<\/a>.<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Niels Bohr hr\u00e1l kl\u00ed\u010dovou roli p\u0159i formulaci principu komplementarity, kter\u00fd je z\u00e1kladem pochopen\u00ed kvantov\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1stic a vln. Jeho v\u011bdeck\u00fd v\u00fdznam p\u0159ekra\u010doval hranice fyziky \u2013 anga\u017eoval se v etick\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch vyu\u017eit\u00ed v\u011bdy, zvl\u00e1\u0161t\u011b v souvislosti s jadern\u00ed energi\u00ed a zbran\u011bmi. Jeho odkaz z\u016fst\u00e1v\u00e1 inspirac\u00ed pro generace v\u011bc\u00edch i filozof\u016f.<\/p>\n

Nadan\u00fd student fyziky<\/h2>\n

Niels Bohr poch\u00e1zel z K\u00f8benhavnu, kde se narodil v rodin\u011b akademick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Jeho otec byl uzn\u00e1van\u00fd profesor fyziologie a matka poch\u00e1zela z vlivn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny. Ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed vynikal zv\u011bdavost\u00ed a hlubok\u00fdm z\u00e1jmem o p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy. <\/p>\n

Studoval na Univerzit\u011b v Kodani, kde se brzy stal v\u00fdjime\u010dn\u011b nadan\u00fdm studentem fyziky. Jeho schopnost kl\u00e1st z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zky a hledat origin\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed p\u0159isp\u011bla k jeho rychl\u00e9mu akademick\u00e9mu vzestupu. <\/p>\n

Zkoum\u00e1n\u00ed atom\u016f<\/h2>\n

Po dokon\u010den\u00ed studi\u00ed Bohr pokra\u010doval ve sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 dr\u00e1ze, kter\u00e1 ho zavedla do presti\u017en\u00edch v\u011bdeck\u00fdch instituc\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 kari\u00e9ry pracoval s Ernestem Rutherfordem<\/a> v Manchesteru, kde se zam\u011b\u0159il na v\u00fdzkum struktury atomu. Pr\u00e1v\u011b zde vyvinul sv\u016fj slavn\u00fd model atomu, kter\u00fd p\u0159inesl nov\u00fd pohled na mikrosv\u011bt a polo\u017eil z\u00e1klady modern\u00ed kvantov\u00e9 teorie. Jeho pr\u00e1ce byla ocen\u011bna Nobelovou cenou<\/a> za fyziku v roce 1922. T\u00edmto \u00fasp\u011bchem se stal jednou z vedouc\u00edch osobnost\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u011bdy a z\u00edskal respekt sv\u00fdch sou\u010dasn\u00edk\u016f i budouc\u00edch generac\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Niels Bohr s Albertem Einsteinem<\/a><\/p>\n

Zaj\u00edmavosti<\/h2>\n

Niels Bohr byl tak\u00e9 v\u00e1\u0161niv\u00fdm fotbalistou. B\u011bhem sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed hr\u00e1l za t\u00fdm Akademisk Boldklub a jeho bratr Harald Bohr byl dokonce olympijsk\u00fdm medailistou ve fotbalu.<\/p>\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky musel Bohr uprchnout z D\u00e1nska kv\u016fli sv\u00e9mu \u017eidovsk\u00e9mu p\u016fvodu z mat\u010diny strany. \u00dat\u011bk do \u0160v\u00e9dska byl dramatick\u00fd, ale nakonec se mu poda\u0159ilo dostat do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde se zapojil do projektu Manhattan.<\/p>\n

Bohr byl zn\u00e1m\u00fd svou otev\u0159enost\u00ed a ochotou sd\u00edlet sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 poznatky. V roce 1957 zalo\u017eil „Atoms for Peace“ konferenci, kter\u00e1 m\u011bla za c\u00edl podpo\u0159it m\u00edrov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed jadern\u00e9 energie.<\/p>\n

Jeho d\u016fm v Kodani, kde \u017eil a pracoval, je dnes muzeem a m\u00edstem, kde se setk\u00e1vaj\u00ed v\u011bdci z cel\u00e9ho sv\u011bta, aby diskutovali o aktu\u00e1ln\u00edch v\u00fdzv\u00e1ch v\u011bdy.<\/p>\n

Sch\u00e9ma atomu Radia vytvo\u0159en\u00e9 Nielsem Bohrem (1922)<\/h2>\n

\"\"<\/p>\n

Niels Bohr<\/h2>\n

\"\"<\/p>\n

B\u016fh nehraje v kostky<\/h2>\n

Rozpor mezi Nielsem Bohrem a Albertem Einsteinem<\/a> pat\u0159\u00ed k nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm intelektu\u00e1ln\u00edm st\u0159et\u016fm v d\u011bjin\u00e1ch v\u011bdy. Oba v\u011bdci sd\u00edleli hlubok\u00fd respekt k p\u0159\u00edrodn\u00edm z\u00e1kon\u016fm i k sob\u011b navz\u00e1jem, ale jejich pohled na podstatu reality se z\u00e1sadn\u011b li\u0161il. Einstein, spolutv\u016frce kvantov\u00e9 teorie, m\u011bl probl\u00e9m p\u0159ijmout jej\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00ed interpretaci, kterou rozv\u00edjel pr\u00e1v\u011b Bohr. Podle Einsteina mus\u00ed b\u00fdt p\u0159\u00edroda v posledku deterministick\u00e1 \u2013 tedy \u017ee ka\u017ed\u00fd jev m\u00e1 svou p\u0159\u00ed\u010dinu, i kdy\u017e ji zat\u00edm nezn\u00e1me. Bohr naproti tomu zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee kvantov\u00fd sv\u011bt je neodd\u011bliteln\u00fd od procesu m\u011b\u0159en\u00ed a \u017ee pravd\u011bpodobnostn\u00ed povaha kvantov\u00e9 mechaniky nen\u00ed d\u016fsledkem na\u0161\u00ed neznalosti, ale skute\u010dnou vlastnost\u00ed p\u0159\u00edrody.<\/p>\n

Jejich spory vyvrcholily na konferenc\u00edch ve 20. a 30. letech 20. stolet\u00ed, kde se st\u0159etly Einsteinovy my\u0161lenkov\u00e9 experimenty s Bohrovou filozofi\u00ed \u201ekomplementarity\u201c. Einstein kritizoval kvantovou mechaniku<\/a> v\u00fdroky jako \u201eB\u016fh nehraje v kostky\u201c, \u010d\u00edm\u017e vyjad\u0159oval sv\u016fj nesouhlas s jej\u00ed nahodilost\u00ed. Bohr mu na to odpov\u011bd\u011bl v duchu: \u201eNep\u0159edepisuj Bohu, co m\u00e1 d\u011blat.\u201c Podle Bohra je nemo\u017en\u00e9 mluvit o objektivn\u00ed realit\u011b bez ohledu na m\u011b\u0159en\u00ed \u2013 v\u00fdsledky experiment\u016f nejsou odrazem \u201etoho, co je\u201c, ale \u201etoho, co lze pozorovat\u201c.<\/p>\n

Tento filozofick\u00fd rozpor nebyl nikdy zcela uzav\u0159en. Modern\u00ed fyzika v\u011bt\u0161inou p\u0159ij\u00edm\u00e1 Bohrovu interpretaci kvantov\u00e9 mechaniky, proto\u017ee poskytuje experiment\u00e1ln\u011b ov\u011b\u0159iteln\u00e9 v\u00fdsledky. Nicm\u00e9n\u011b Einstein\u016fv d\u016fraz na skryt\u00e9 prom\u011bnn\u00e9 a touha po hlub\u0161\u00edm porozum\u011bn\u00ed st\u00e1le inspiruje nov\u00e9 sm\u011bry ve fyzice, nap\u0159\u00edklad hled\u00e1n\u00ed sjednocen\u00e9 teorie kvantov\u00e9 gravitace. Spor Bohr\u2013Einstein tak nep\u0159edstavuje por\u00e1\u017eku jednoho z nich, ale sp\u00ed\u0161e trvalou v\u00fdzvu k pochopen\u00ed hranic lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Co p\u0159esn\u011b znamen\u00e1 r\u010den\u00ed „B\u016fh nehraje v kostky“<\/h3>\n

R\u010den\u00ed \u201eB\u016fh nehraje v kostky\u201c, kter\u00e9 pronesl Albert Einstein, vyjad\u0159uje jeho nesouhlas s p\u0159edstavou, \u017ee by se p\u0159\u00edroda \u0159\u00eddila pouhou n\u00e1hodou. M\u011bl na mysli to, \u017ee podle kvantov\u00e9 mechaniky se n\u011bkter\u00e9 jevy \u2013 nap\u0159\u00edklad poloha nebo rychlost \u010d\u00e1stic \u2013 nedaj\u00ed p\u0159esn\u011b ur\u010dit, ale jen s ur\u010ditou pravd\u011bpodobnost\u00ed. Einsteinovi to p\u0159ipadalo nep\u0159ijateln\u00e9: v\u011b\u0159il, \u017ee za zd\u00e1nlivou n\u00e1hodnost\u00ed mus\u00ed existovat hlub\u0161\u00ed, skryt\u00fd \u0159\u00e1d, kter\u00fd by n\u00e1m \u2013 kdybychom ho znali \u2013 umo\u017enil v\u0161e p\u0159esn\u011b p\u0159edpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, kdy\u017e fyzikov\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee se \u010d\u00e1stice \u201en\u00e1hodn\u011b\u201c chovaj\u00ed tak \u010di onak, Einstein t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edct: to nen\u00ed skute\u010dn\u00e1 n\u00e1hoda, jen tomu zat\u00edm nerozum\u00edme dost dob\u0159e. P\u0159irovnal to k h\u00e1zen\u00ed kostkou \u2013 kdyby B\u016fh h\u00e1zel kostky, znamenalo by to, \u017ee i samotn\u00e1 p\u0159\u00edroda funguje na principu \u0161t\u011bst\u00ed nebo n\u00e1hody, co\u017e on odm\u00edtal.<\/p>\n

Jeho kolegov\u00e9, hlavn\u011b Niels Bohr, to v\u0161ak vid\u011bli jinak: podle nich pr\u00e1v\u011b n\u00e1hoda pat\u0159\u00ed k podstat\u011b kvantov\u00e9ho sv\u011bta. Einstein se tedy necht\u011bl sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee by vesm\u00edr byl \u201ehazardn\u00ed hr\u00e1\u010d\u201c, zat\u00edmco Bohr byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee p\u0159esn\u011b tak p\u0159\u00edroda funguje \u2013 ne podle jistot, ale podle pravd\u011bpodobnost\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Niels Bohr (7.10. 1885 \u2013 18.11. 1962) byl d\u00e1nsk\u00fd fyzik, kter\u00fd pat\u0159il k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm osobnostem v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011bta 20. stolet\u00ed. Jeho p\u0159\u00ednosy k modern\u00ed fyzice byly …. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[6],"class_list":["post-5396","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti","tag-atom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5396","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5396"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5396\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6131,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5396\/revisions\/6131"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5396"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5396"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5396"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}