{"id":5346,"date":"1879-03-14T20:50:31","date_gmt":"1879-03-14T19:52:47","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5346"},"modified":"2025-10-23T11:45:46","modified_gmt":"2025-10-23T09:45:46","slug":"albert-einstein","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5346","title":{"rendered":"Albert Einstein"},"content":{"rendered":"

Albert Einstein (14.3. 1879 \u2013 18.4. 1955) byl jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f 20. stolet\u00ed, jeho\u017e pr\u00e1ce z\u00e1sadn\u011b ovlivnila modern\u00ed fyziku i na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed vesm\u00edru. Narodil se v n\u011bmeck\u00e9m Ulmu a b\u011bhem sv\u00e9 kari\u00e9ry p\u0159isp\u011bl k rozvoji teoretick\u00e9 fyziky, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky sv\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed a obecn\u00e9 teorii relativity, kter\u00e9 p\u0159inesly revolu\u010dn\u00ed pohled na prostor, \u010das a gravitaci. Jeho slavn\u00e1 rovnice E = mc2<\/sup>, popisuj\u00edc\u00ed vztah mezi energi\u00ed a hmotnost\u00ed, se stala jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdeck\u00fdch vzorc\u016f v\u0161ech dob. <\/strong><\/p>\n

Einsteinova pr\u00e1ce nejen\u017ee polo\u017eila z\u00e1klady kvantov\u00e9 mechaniky a kosmologie, ale tak\u00e9 m\u011bla z\u00e1sadn\u00ed dopad na technologick\u00fd pokrok, v\u010detn\u011b v\u00fdvoje jadern\u00e9 energie. Krom\u011b sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 kari\u00e9ry byl Einstein zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm humanismem a anga\u017eovanost\u00ed v ot\u00e1zk\u00e1ch m\u00edru, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Bratranec Max<\/h2>\n

Albert Einstein projevoval mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 nad\u00e1n\u00ed pro matematiku a fyziku ji\u017e v ran\u00e9m v\u011bku, av\u0161ak jeho cesta k v\u011bdeck\u00e9mu pozn\u00e1n\u00ed nebyla v\u017edy snadn\u00e1. Velkou roli v jeho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sehr\u00e1l jeho bratranec Max Talmud (pozd\u011bji Max Talmey), kter\u00fd ho b\u011bhem dosp\u00edv\u00e1n\u00ed uvedl do sv\u011bta v\u011bdy a filozofie. Talmud, student medic\u00edny, pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvoval Einsteinovu rodinu a p\u0159in\u00e1\u0161el mlad\u00e9mu Albertovi knihy, kter\u00e9 by za b\u011b\u017en\u00fdch okolnost\u00ed nebyly dostupn\u00e9 d\u011btem jeho v\u011bku. Jednou z kl\u00ed\u010dov\u00fdch knih, kter\u00e9 Albert obdr\u017eel, byla Popul\u00e1rn\u00ed geometrie od Aarona Bernsteina, kter\u00e1 mu otev\u0159ela dve\u0159e k pochopen\u00ed z\u00e1klad\u016f matematick\u00fdch princip\u016f. <\/p>\n

Neposlu\u0161n\u00fd student<\/h2>\n

Albert Einstein byl b\u011bhem studi\u00ed na st\u0159edn\u00ed \u0161kole zn\u00e1m svou vzdornou a nez\u00e1vislou povahou, kter\u00e1 se \u010dasto st\u0159et\u00e1vala s tehdej\u0161\u00edm rigidn\u00edm \u0161koln\u00edm syst\u00e9mem. Nav\u0161t\u011bvoval gymn\u00e1zium v Mnichov\u011b, kde se v\u00fduka zam\u011b\u0159ovala na p\u0159\u00edsnou discipl\u00ednu, memorov\u00e1n\u00ed a poslu\u0161nost, co\u017e bylo v p\u0159\u00edm\u00e9m rozporu s jeho p\u0159irozenou touhou po svobodn\u00e9m my\u0161len\u00ed a kreativn\u00edm p\u0159\u00edstupu k u\u010den\u00ed. Einstein m\u011bl pocit, \u017ee \u0161kola potla\u010duje jeho zv\u00eddavost, a \u010dasto se dost\u00e1val do konflikt\u016f s u\u010diteli, kte\u0159\u00ed pova\u017eovali jeho nez\u00e1vislost za neposlu\u0161nost. <\/p>\n

Jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch incident\u016f bylo jeho odm\u00edtnut\u00ed slep\u011b p\u0159ij\u00edmat autoritu. U\u010ditel\u00e9 ho kritizovali za nedostatek \u00facty k jejich metod\u00e1m a jeden z nich mu dokonce \u0159ekl, \u017ee \u201enikdy ni\u010deho nedos\u00e1hne\u201c. Tento pocit frustrace ho nakonec p\u0159im\u011bl opustit gymn\u00e1zium bez dokon\u010den\u00ed studia a p\u0159esunout se do \u0160v\u00fdcarska, kde byl vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed syst\u00e9m otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di individu\u00e1ln\u00edm pot\u0159eb\u00e1m student\u016f. Tento krok nejen\u017ee zachr\u00e1nil jeho l\u00e1sku k v\u011bd\u011b, ale tak\u00e9 umo\u017enil rozkv\u011bt jeho intelektu\u00e1ln\u00edho potenci\u00e1lu. Einsteinova vzdorovitost tak hr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli v jeho \u017eivot\u011b, nebo\u0165 ho vedla k hled\u00e1n\u00ed cest mimo tradi\u010dn\u00ed r\u00e1mce, kter\u00e9 pozd\u011bji definovaly jeho pr\u016flomov\u00e9 my\u0161len\u00ed.<\/p>\n

Polytechnika v Curychu<\/h2>\n

V roce 1896 byl Albert Einstein p\u0159ijat na \u0160v\u00fdcarskou spolkovou polytechniku (ETH) v Curychu, kde se zapsal do u\u010ditelsk\u00e9ho programu v oboru fyziky a matematiky. A\u010dkoli byl nepochybn\u011b talentovan\u00fd, jeho p\u0159\u00edstup ke studiu byl nekonven\u010dn\u00ed a \u010dasto ignoroval form\u00e1ln\u00ed po\u017eadavky v\u00fduky. Nam\u00edsto piln\u00e9ho doch\u00e1zen\u00ed na p\u0159edn\u00e1\u0161ky tr\u00e1vil \u010das samostudiem a zkoum\u00e1n\u00edm text\u016f, kter\u00e9 ho skute\u010dn\u011b zaj\u00edmaly. P\u0159esto se mu poda\u0159ilo nav\u00e1zat d\u016fle\u017eit\u00e9 vztahy s n\u011bkter\u00fdmi spolu\u017e\u00e1ky, zejm\u00e9na s budouc\u00ed man\u017eelkou Milevou Mari\u0107, kter\u00e1 byla jednou z m\u00e1la \u017een na polytechnice a v\u00fdznamn\u011b ovlivnila jeho my\u0161lenkov\u00fd rozvoj.<\/p>\n

Einstein b\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na polytechnice t\u011b\u017eil z intelektu\u00e1ln\u011b stimuluj\u00edc\u00edho prost\u0159ed\u00ed a p\u0159\u00edstupu k renomovan\u00fdm profesor\u016fm, jako byl matematik Hermann Minkowski, jeho\u017e pr\u00e1ce pozd\u011bji sehr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli v rozvoji teorie relativity. I p\u0159es sv\u00e9 neshody s tradi\u010dn\u00edmi metodami v\u00fduky \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dil studium v roce 1900. Pr\u00e1v\u011b na polytechnice z\u00edskal hlubok\u00e9 znalosti matematiky a fyziky, kter\u00e9 se staly z\u00e1kladem jeho budouc\u00edch pr\u016flomov\u00fdch teori\u00ed. Po absolvov\u00e1n\u00ed v\u0161ak \u010delil obt\u00ed\u017e\u00edm s nalezen\u00edm akademick\u00e9 pozice, co\u017e ho vedlo k hled\u00e1n\u00ed alternativn\u00edch zp\u016fsob\u016f, jak se v\u011bnovat v\u011bd\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Einsteinovy objevy<\/h2>\n

Albert Einstein u\u010dinil sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed objevy na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jeho pr\u00e1ce byla \u010dasto v\u00fdsledkem intenzivn\u00edho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed sp\u00ed\u0161e ne\u017e experiment\u00e1ln\u00edho v\u00fdzkumu. V roce 1905 publikoval \u010dty\u0159i pr\u016flomov\u00e9 \u010dl\u00e1nky, kter\u00e9 zm\u011bnily pohled na fyziku. To byl ov\u0161em pouze za\u010d\u00e1tek a pro mlad\u00e9ho Alberta vstup do v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011bta. D\u00edky nov\u00e9mu p\u0159\u00edstupu se st\u00e1v\u00e1 uzn\u00e1van\u00fdm v\u011bdcem – teoretikem a bo\u0159\u00ed zaveden\u00e9 m\u00fdty fyziky 19. stolet\u00ed. V\u011bd\u011b se v\u011bnuje cel\u00fd \u017eivota. Na \u00fakor vlastn\u00ed rodiny i sv\u00e9ho zdrav\u00ed. <\/p>\n

Fotoelektrick\u00fd jev<\/h3>\n

Prvn\u00ed \u010dl\u00e1nek se zab\u00fdval fotoelektrick\u00fdm jevem<\/a>, kde Einstein vysv\u011btlil, \u017ee sv\u011btlo se chov\u00e1 jako \u010d\u00e1stice (fotony), co\u017e polo\u017eilo z\u00e1klady kvantov\u00e9 mechaniky<\/a> a pozd\u011bji mu vyneslo Nobelovu cenu za fyziku v roce 1921. <\/p>\n

Velikost atom\u016f a molekul<\/h3>\n

Einstein\u016fv \u010dl\u00e1nek o Brownov\u011b pohybu z roku 1905 p\u0159inesl jeden z prvn\u00edch kvantitativn\u00edch d\u016fkaz\u016f existence atom\u016f a molekul, co\u017e bylo do t\u00e9 doby p\u0159edm\u011btem v\u011bdeck\u00fdch debat. Brown\u016fv pohyb, nepravideln\u00e9 kmit\u00e1n\u00ed mikroskopick\u00fdch \u010d\u00e1stic suspendovan\u00fdch v kapalin\u011b, byl pozorov\u00e1n ji\u017e d\u0159\u00edve, ale jeho p\u0159\u00ed\u010dina z\u016fst\u00e1vala nejasn\u00e1. Einstein ve sv\u00e9 pr\u00e1ci odvodil, \u017ee tento pohyb je d\u016fsledkem n\u00e1hodn\u00fdch sr\u00e1\u017eek \u010d\u00e1stic kapaliny (molekul) s pozorovan\u00fdmi \u010d\u00e1sticemi. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to teorie vyvinul matematick\u00fd model, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval propojit makroskopick\u00e9 vlastnosti syst\u00e9mu s mikroskopick\u00fdmi vlastnostmi molekul.<\/p>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00fdm p\u0159\u00ednosem Einsteinovy pr\u00e1ce bylo odvozen\u00ed vztahu mezi rychlost\u00ed \u010d\u00e1stic (st\u0159edn\u00ed kvadratickou rychlost\u00ed), teplotou kapaliny a viskozitou prost\u0159ed\u00ed. Jeho rovnice umo\u017enila spo\u010d\u00edtat Avogadrovu konstantu a t\u00edm i odhadnout velikosti molekul a atom\u016f. Tento objev poskytl fyzik\u016fm p\u0159esn\u00e9 n\u00e1stroje pro zkoum\u00e1n\u00ed mikrosv\u011bta a definitivn\u011b potvrdil atomovou teorii hmoty. Einsteinova anal\u00fdza Brownova pohybu se stala jedn\u00edm z prvn\u00edch most\u016f mezi termodynamikou, statistickou fyzikou a molekul\u00e1rn\u00ed teori\u00ed, co\u017e m\u011blo z\u00e1sadn\u00ed dopad na dal\u0161\u00ed rozvoj v\u011bdy.<\/p>\n

Speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity<\/h3>\n

Jeho t\u0159et\u00ed \u010dl\u00e1nek p\u0159edstavil speci\u00e1ln\u00ed teorii relativity, kter\u00e1 zpochybnila Newtonovu mechaniku a p\u0159inesla revolu\u010dn\u00ed pojet\u00ed \u010dasu a prostoru jako relativn\u00edch veli\u010din. Z t\u00e9to teorie poch\u00e1z\u00ed slavn\u00e1 rovnice E=mc2<\/sup>, kter\u00e1 ukazuje vztah mezi hmotnost\u00ed a energi\u00ed. <\/p>\n

Obecn\u00e1 teorie relativity<\/h2>\n

V roce 1915 Einstein zve\u0159ejnil svou obecnou teorii relativity, kter\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159ila principy speci\u00e1ln\u00ed relativity a popsala gravitaci jako zak\u0159iven\u00ed \u010dasoprostoru zp\u016fsoben\u00e9 hmotou a energi\u00ed. Tento objev byl experiment\u00e1ln\u011b potvrzen v roce 1919 pozorov\u00e1n\u00edm ohybu sv\u011btla b\u011bhem slune\u010dn\u00edho zatm\u011bn\u00ed, co\u017e z n\u011bj ud\u011blalo celosv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho v\u011bdce. <\/p>\n

I mistr tesa\u0159 se n\u011bkdy utne<\/h2>\n

I p\u0159es svou genialitu Einstein za\u017eil ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu i notnou d\u00e1vku ne\u00fasp\u011bchu. <\/p>\n

Teorie v\u0161eho<\/h3>\n

Snaha o sjednocen\u00ed v\u0161ech z\u00e1kladn\u00edch sil p\u0159\u00edrody do jedn\u00e9 \u201eteorie v\u0161eho\u201c zam\u011bstnala Einsteina posledn\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 2 desetilet\u00ed jeho \u017eivota. P\u0159esto nedok\u00e1zal dos\u00e1hnout pr\u016flomov\u00e9ho v\u00fdsledku. Nav\u00edc se uk\u00e1zalo, \u017ee jeho odm\u00edtnut\u00ed n\u011bkter\u00fdch aspekt\u016f kvantov\u00e9 mechaniky, zejm\u00e9na jej\u00ed pravd\u011bpodobnostn\u00ed povahy, bylo v rozporu s dal\u0161\u00edm v\u00fdvojem t\u00e9to teorie, kter\u00e1 se stala jedn\u00edm z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch odv\u011btv\u00ed modern\u00ed fyziky.<\/p>\n

B\u016fh nehraje v kostky<\/h3>\n

Einstein byl tak\u00e9 kritizov\u00e1n za svou zdr\u017eenlivost v\u016f\u010di nov\u00fdm sm\u011br\u016fm ve fyzice, kter\u00e9 neodpov\u00eddaly jeho filozofick\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Jeho slavn\u00fd v\u00fdrok \u201eB\u016fh nehraje v kostky\u201c symbolizoval jeho neochotu p\u0159ijmout n\u00e1hodnost kvantov\u00e9 mechaniky, co\u017e ho stav\u011blo do opozice v\u016f\u010di mlad\u0161\u00edm v\u011bdc\u016fm, jako byl Niels Bohr<\/a>. <\/p>\n

A\u010dkoli jeho omyly a ne\u00fasp\u011bchy poukazuj\u00ed na jeho lidskost, ukazuj\u00ed tak\u00e9, \u017ee i ti nejv\u011bt\u0161\u00ed g\u00e9niov\u00e9 \u010del\u00ed v\u00fdzv\u00e1m a omezen\u00edm ve snaze pochopit slo\u017eitost vesm\u00edru a \u017ee chyby neodmysliteln\u011b pat\u0159\u00ed do procesu objevov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Zaj\u00edmavosti o A. Einsteinovi<\/h2>\n

V\u00e1\u0161niv\u00fd houslista<\/h3>\n

Albert Einstein byl v\u00e1\u0161niv\u00fd hudebn\u00edk, zejm\u00e9na vynikaj\u00edc\u00ed na housle. V\u011bnoval se hudb\u011b po cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot a \u010dasto ji pova\u017eoval za zp\u016fsob relaxace a inspirace. R\u00e1d hr\u00e1l klasick\u00e9 skladby, a dokonce p\u0159iznal, \u017ee mu hudba pomohla ve v\u011bdeck\u00e9m my\u0161len\u00ed. Jeho obl\u00edben\u00fdm skladatelem byl Wolfgang Amadeus Mozart.<\/p>\n

Zru\u0161en\u00ed ob\u010danstv\u00ed<\/h3>\n

V roce 1896, kv\u016fli nespokojenosti s politick\u00fdm a vojensk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm v N\u011bmecku, Albert Einstein zru\u0161il sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Pozd\u011bji, kdy\u017e se stal zn\u00e1m\u00fdm v\u011bdcem, p\u0159ijal \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed, kter\u00e9 mu umo\u017enilo v\u011bt\u0161\u00ed akademickou svobodu. Po n\u00e1stupu nacist\u016f k moci se Einstein stal americk\u00fdm ob\u010danem.<\/p>\n

Zaryt\u00fd pacifista<\/h3>\n

A\u010dkoliv Einsteinova rovnice uk\u00e1zala na obrovsk\u00fd potenci\u00e1l energie spojen\u00e9 s hmotou, s\u00e1m Einstein byl v \u017eivot\u011b siln\u00fdm pacifistou a odp\u016frcem jadern\u00fdch zbran\u00ed. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se aktivn\u011b zapojil do protest\u016f proti jadern\u00e9mu zbrojen\u00ed a varoval p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm, kter\u00e9 jadern\u00e1 energie p\u0159edstavuje. A to dokonce osobn\u00edmi dopisy.<\/p>\n

Prezident? Ne, d\u011bkuji.<\/h3>\n

Einsteinovi bylo nab\u00eddnuto, aby se stal prezidentem nov\u011b vznikl\u00e9ho st\u00e1tu Izrael. Tuto nab\u00eddku odm\u00edtnul.<\/p>\n

V\u011b\u0159\u00edc\u00ed nev\u011b\u0159\u00edc\u00ed<\/h3>\n

Einstein byl ze \u017eidovsk\u00e9 rodiny. V ml\u00e1d\u00ed se proti v\u00ed\u0159e vymezoval a m\u011bl mnoho v\u00fdhrad. \u010c\u00edm v\u00edce pravd o vesm\u00edru objevoval, t\u00edm v\u00edce z\u00edsk\u00e1val pocit, \u017ee n\u011bkde mus\u00ed b\u00fdt n\u011bjak\u00fd tv\u016frce tak perfektn\u00edho syst\u00e9mu.<\/p>\n

Nobelovka aby se ne\u0159eklo<\/h3>\n

Nobelova cena<\/a> byla Einsteinovu ud\u011blena sv\u00fdm zp\u016fsobem um\u011ble. Bylo toti\u017e podivn\u00e9, \u017ee ji nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdec nem\u00e1. Pot\u00ed\u017e byla v tom, \u017ee v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b bylo t\u011b\u017ek\u00e9 experiment\u00e1ln\u011b prok\u00e1zat jeho v\u00fdpo\u010dty a domn\u011bnky. A podm\u00ednkou pro Nobelovu cenu je pr\u00e1v\u011b experiment\u00e1ln\u00ed d\u016fkaz. Proto byl vybr\u00e1n fotoelektrick\u00fd jev, kter\u00fd ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi objevy nebyl a\u017e tak z\u00e1sadn\u00ed. Ale v t\u00e9 dob\u011b se dal ji\u017e experiment\u00e1ln\u011b ov\u011b\u0159it.<\/p>\n

O elektrodynamice pohybuj\u00edc\u00edch se t\u011bles – 1905<\/h2>\n

Tento \u010dl\u00e1nek<\/a>, publikovan\u00fd v Annalen der Physik, p\u0159edstavil speci\u00e1ln\u00ed teorii relativity, kter\u00e1 z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnila ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u010dasu a prostoru. Jeho revolu\u010dnost spo\u010d\u00edvala v radik\u00e1ln\u00edm odklonu od Newtonovy fyziky a vylou\u010den\u00ed \u00e9teru jako prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Opravdov\u00fd \u017eivotopis Alberta Einsteina<\/h2>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Autorem nejpodrobn\u011bj\u0161\u00edho \u017eivotopisu je Walter Isaacson. P\u0159esto\u017ee uplynulo od \u00famrt\u00ed tohoto v\u011bdce ji\u017e v\u00edce ne\u017e p\u016fl stolet\u00ed, byly relativn\u011b ned\u00e1vno uvoln\u011bny dosud nezp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00e9 dokumenty (p\u0159edev\u0161\u00edm rozs\u00e1hl\u00e1 korespondence) archivovan\u00e9 na univerzit\u011b v Jeruzal\u00e9m\u011b. Pr\u00e1v\u011b k t\u011bm z\u00edskal autor p\u0159\u00edstup a d\u00edky pe\u010dliv\u00e9mu, mnohalet\u00e9mu zkoum\u00e1n\u00ed a zpracov\u00e1n\u00ed vznikl nejkomplexn\u011bj\u0161\u00ed pohled na \u017eivot tohoto myslitele.<\/p>\n

Princetonsk\u00e1 univerzita dokumenty digitalizovala a voln\u011b zp\u0159\u00edstupnila<\/a>.<\/p>\n

Jeruzal\u00e9msk\u00e1 univerzita nav\u00edc provozuje rozs\u00e1hl\u00fd archiv<\/a>, ve kter\u00e9m je evidov\u00e1no na 80 000 dokument\u016f vztahuj\u00edc\u00edch se k Albertu Einsteinovi.<\/p>\n

Albert Einstein hr\u00e1l r\u00e1d na housle<\/h2>\n

Tvrdil, \u017ee hra mu pom\u00e1h\u00e1 otev\u0159\u00edt zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh p\u0159edstavivosti, kde vid\u011bl svoje rovnice a jevy, o kter\u00fdch p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nikoliv napsan\u00e9, ale vid\u011bl jejich tvary a to jak se vz\u00e1jemn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed a interaguj\u00ed. Pr\u00e1v\u011b fantazie a p\u0159edstavivost byla jedna z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch Einsteinov\u00fdch vlastnost\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Albert Einstein (14.3. 1879 \u2013 18.4. 1955) byl jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f 20. stolet\u00ed, jeho\u017e pr\u00e1ce z\u00e1sadn\u011b ovlivnila modern\u00ed fyziku i na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed vesm\u00edru. Narodil …. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-5346","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5346","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5346"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5346\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6253,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5346\/revisions\/6253"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5346"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5346"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5346"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}