{"id":4345,"date":"2025-04-09T08:44:14","date_gmt":"2025-04-09T06:44:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=4345"},"modified":"2025-05-13T10:54:23","modified_gmt":"2025-05-13T08:54:23","slug":"svetlo-zakladni-informace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=4345","title":{"rendered":"Sv\u011btlo"},"content":{"rendered":"

Sv\u011btlo je energie, kterou vyza\u0159uj\u00ed atomy \u2013 ve form\u011b mal\u00fdch bal\u00ed\u010dk\u016f zvan\u00fdch fotony. Tyto fotony cestuj\u00ed jako vlny a nesou sebou sv\u011btlo, teplo i informace. Sv\u011btlo je elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed. Jedn\u00e1 se o formu energie. <\/strong><\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee se z m\u00edsta na m\u00edsto \u0161\u00ed\u0159\u00ed v\u017edy nejkrat\u0161\u00ed mo\u017enou vzd\u00e1lenost\u00ed. Pohybuje se maxim\u00e1ln\u00ed rychlost\u00ed, kterou lze ve vesm\u00edru dos\u00e1hnout. M\u016f\u017ee si to dovolit d\u00edky tomu, \u017ee fotony, tedy \u010d\u00e1stice tvo\u0159\u00edc\u00ed sv\u011btlo, maj\u00ed nulovou hmotnost.<\/p>\n

Rychlost sv\u011btla dostala sv\u00e9 vlastn\u00ed ozna\u010den\u00ed:<\/p>\n

c = 299 792 458 m\/s ~ 300 000 km\/s<\/p>\n

Dv\u011b teorie o povaze sv\u011btla<\/h2>\n

Sv\u011btlo je vlna<\/h3>\n

Tuto my\u0161lenku podporovali v\u011bdci jako Christiaan Huygens<\/a> (17. stolet\u00ed).
\nPodle n\u011bj se sv\u011btlo \u0161\u00ed\u0159\u00ed jako vlny ve vod\u011b \u2013 rozvln\u00ed se a \u0161\u00ed\u0159\u00ed d\u00e1l.
\nTato teorie dob\u0159e vysv\u011btlila jevy jako ohyb sv\u011btla, interference (prol\u00edn\u00e1n\u00ed vln) nebo duhu.<\/p>\n

Jedn\u00e1 se o podobn\u00fd princip, kter\u00fd b\u011b\u017en\u011b sledujeme v kapalin\u00e1ch. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed k\u00e1men \u2013 zdroj \u2013 hod\u00edm do vody, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed vlny vzniknou. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed vlny, t\u00edm del\u0161\u00ed dopad budou m\u00edt. Stejn\u00e9 je to se sv\u011btlem. \u010c\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed zdroj, t\u00edm del\u0161\u00ed bude cesta sv\u011btla, kterou zvl\u00e1dne urazit.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Sv\u011btlo je proud \u010d\u00e1stic<\/h3>\n

Jin\u00fd slavn\u00fd v\u011bdec, Isaac Newton<\/a>, tvrdil, \u017ee sv\u011btlo je proud mal\u00fdch \u010d\u00e1stic (on jim \u0159\u00edkal \u201ekorpuskule\u201c).
\nV\u011b\u0159il, \u017ee sv\u011bteln\u00e9 paprsky jsou jako mal\u00e9 kuli\u010dky, kter\u00e9 se odr\u00e1\u017eej\u00ed od p\u0159edm\u011bt\u016f.<\/p>\n

Kter\u00e1 teorie sv\u011btla je ta spr\u00e1vn\u00e1?<\/h3>\n

Dlouho se zd\u00e1lo, \u017ee Huygens m\u011bl navrch \u2013 d\u00edky objev\u016fm v 19. stolet\u00ed (nap\u0159\u00edklad pokus s dvojitou \u0161t\u011brbinou) v\u011bdci p\u0159ijali, \u017ee sv\u011btlo je vlna. Pak ale p\u0159i\u0161el na sc\u00e9nu fotoelektrick\u00fd jev \u2013 a v\u0161echno se zm\u011bnilo.<\/p>\n

Ve 20. stolet\u00ed si v\u011bdci v\u0161imli, \u017ee n\u011bkter\u00e9 jevy (nap\u0159. fotoelektrick\u00fd) nejde vysv\u011btlit vlnovou teori\u00ed. Sv\u011btlo se n\u011bkdy chovalo, jako by bylo slo\u017een\u00e9 z mal\u00fdch kousk\u016f \u2013 foton\u016f.<\/p>\n

Albert Einstein<\/a> nav\u00e1zal na pr\u00e1ci Maxe Plancka<\/a> a uk\u00e1zal, \u017ee sv\u011btlo opravdu n\u011bkdy p\u016fsob\u00ed jako bal\u00ed\u010dky energie (fotonov\u00e9 \u010d\u00e1stice). A pr\u00e1v\u011b to vysv\u011btlovalo, pro\u010d elektrony z kovu vysko\u010d\u00ed jen p\u0159i ur\u010dit\u00e9m sv\u011btle.<\/p>\n

Dvoj\u00ed povaha sv\u011btla<\/h2>\n

– Vlnov\u00e1<\/strong> (kdy\u017e se \u0161\u00ed\u0159\u00ed, l\u00e1me, oh\u00fdb\u00e1\u2026),
\n– \u010c\u00e1sticov\u00e1<\/strong> (kdy\u017e p\u0159ed\u00e1v\u00e1 energii fotonem \u2013 nap\u0159. ve fotoelektrick\u00e9m jevu).<\/p>\n

Tato zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlastnost se naz\u00fdv\u00e1 dualistick\u00e1 povaha sv\u011btla<\/strong>. Spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee na sv\u011btlo m\u016f\u017eeme nahl\u00ed\u017eet ob\u011bma zp\u016fsoby.<\/p>\n

Sv\u011btlo jako elektromagnetick\u00e9 vln\u011bn\u00ed<\/h2>\n

Sv\u011btlo je elektromagnetick\u00e9ho vln\u011bn\u00ed<\/a>. To znamen\u00e1, \u017ee je tvo\u0159eno vlnami elektrick\u00e9ho a magnetick\u00e9ho pole, kter\u00e9 se \u0161\u00ed\u0159\u00ed prostorem. Stejn\u011b jako se na vodn\u00ed hladin\u011b \u0161\u00ed\u0159\u00ed vlnky, \u0161\u00ed\u0159\u00ed se i sv\u011bteln\u00e9 vlny \u2013 jen nesrovnateln\u011b rychleji. Rychlost sv\u011btla ve vakuu je asi 300 000 km za sekundu.<\/p>\n

Elektromagnetick\u00e9 vln\u011bn\u00ed zahrnuje celou \u0161k\u00e1lu druh\u016f z\u00e1\u0159en\u00ed<\/a>: <\/p>\n

\ud83d\udce1 R\u00e1diov\u00e9 vlny \u2013 nejdel\u0161\u00ed, pou\u017e\u00edv\u00e1me je k pos\u00edl\u00e1n\u00ed sign\u00e1lu (r\u00e1dio, TV)
\n\ud83d\udd25 Mikrovlny \u2013 oh\u0159\u00edvaj\u00ed j\u00eddlo v mikrovlnce<\/p>\n

\n

\ud83c\udf21\ufe0f Infra\u010derven\u00e9 sv\u011btlo (z\u00e1\u0159en\u00ed) \u2013 vn\u00edm\u00e1me ho jako teplo, je d\u016fle\u017eit\u00e9 pro zdrav\u00fd v\u00fdvoj bu\u0148ek
\n\ud83d\udc41\ufe0f\u200d\ud83d\udde8\ufe0f Viditeln\u00e9 sv\u011btlo \u2013 to, co vid\u00edme o\u010dima (\u010derven\u00e1 a\u017e fialov\u00e1)
\n\ud83e\uddf4 Ultrafialov\u00e9 sv\u011btlo (z\u00e1\u0159en\u00ed) \u2013 zp\u016fsobuje opalov\u00e1n\u00ed a sp\u00e1len\u00ed na slunci<\/p>\n

\n

\ud83d\udd0d Rentgenov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed \u2013 prohl\u00ed\u017e\u00ed kosti v nemocnici
\n\u2622\ufe0f Gama z\u00e1\u0159en\u00ed \u2013 velmi siln\u00e9, vznik\u00e1 p\u0159i jadern\u00fdch reakc\u00edch<\/p>\n

Viditeln\u00e9 sv\u011btlo<\/h2>\n

Je jen mal\u00fd kousek z tohoto spektra \u2013 a to ten, kter\u00fd dok\u00e1\u017e\u00ed zachytit na\u0161e o\u010di. Ty jsou nachystan\u00e9 na vlnov\u00e9 d\u00e9lky od 380 nm do 750 nm. (38 . 10-8<\/sup> m – 75 . 10-8<\/sup> m)<\/p>\n

Barvy sv\u011btla<\/h3>\n

R\u016fzn\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lky (frekvence) vn\u00edm\u00e1me pak jako r\u016fzn\u00e9 barvy. Od \u010derven\u00e9 na jednom konci spektra, a\u017e po fialovou na opa\u010dn\u00e9m konci . To znamen\u00e1, \u017ee \u010derven\u00e9 sv\u011btlo bude m\u00edt men\u0161\u00ed vlnovou d\u00e9lku a frekvenci ne\u017e fialov\u00e9 sv\u011btlo.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad \u010derven\u00e9 sv\u011btlo m\u00e1 del\u0161\u00ed vlny a ni\u017e\u0161\u00ed frekvenci, zat\u00edmco fialov\u00e9 sv\u011btlo m\u00e1 krat\u0161\u00ed vlny a vy\u0161\u0161\u00ed frekvenci. A \u010d\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed je frekvence, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed energii sv\u011btlo m\u00e1 (co\u017e hraje velkou roli p\u0159i fotoelektrick\u00e9m jevu<\/a>).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u0160\u00ed\u0159en\u00ed sv\u011btla<\/h2>\n
    \n
  • Sv\u011btlo se \u0161\u00ed\u0159\u00ed prostorem v\u0161emi sm\u011bry jako vln\u011bn\u00ed.<\/li>\n
  • Vlny si m\u016f\u017eeme rozlo\u017eit na jednotliv\u00e9 paprsky.<\/li>\n
  • Paprsky sv\u011btla se \u0161\u00ed\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo\u010da\u0159e – po dokonal\u00fdch p\u0159\u00edmk\u00e1ch.<\/li>\n<\/ul>\n

    \"\"<\/a><\/p>\n

      \n
    • Rychlost sv\u011btla je p\u0159ibli\u017en\u011b 300 000 km\/s. Je to z\u00e1rove\u0148 nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost, kter\u00e9 lze ve vesm\u00edru dos\u00e1hnout.<\/li>\n
    • P\u0159i pr\u016fchodu hust\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00edm se rychlost sv\u011btla zpomaluje.<\/li>\n
    • Naraz\u00ed-li sv\u011btlo na p\u0159ek\u00e1\u017eku, vznik\u00e1 \u010d\u00e1stice – FOTON. Tato \u010d\u00e1stice nem\u00e1 hmotnost!<\/li>\n
    • Jeliko\u017e foton nem\u00e1 hmotnost, nep\u016fsob\u00ed na n\u011bj s\u00edly tak, jak jsme zvykl\u00ed u b\u011b\u017en\u00fdch \u010d\u00e1stic.<\/li>\n<\/ul>\n

      Vlnoplocha a unik\u00e1tn\u00ed experiment MIT<\/h2>\n

      N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed video zachycuje vytv\u00e1\u0159en\u00ed tzv. vlnoplochy – jak jej zachytila unik\u00e1tn\u00ed kamera sestrojen\u00e1 v MIT<\/a>, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee zachytit 1000 miliard sn\u00edmk\u016f za 1 sekundu.<\/p>\n