{"id":3721,"date":"2025-03-05T11:41:36","date_gmt":"2025-03-05T10:41:36","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=3721"},"modified":"2025-04-10T07:55:22","modified_gmt":"2025-04-10T05:55:22","slug":"zareni-radiace-atomu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=3721","title":{"rendered":"Z\u00e1\u0159en\u00ed a radiace atom\u016f"},"content":{"rendered":"<p><strong>Elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed &#8211; vznik\u00e1 p\u0159i p\u0159echodech elektron\u016f mezi energetick\u00fdmi hladinami v elektronov\u00e9m obalu atomu. Zahrnuje \u0161irok\u00e9 spektrum vlnov\u00fdch d\u00e9lek od gama z\u00e1\u0159en\u00ed p\u0159es rentgenov\u00e9, ultrafialov\u00e9 a viditeln\u00e9 sv\u011btlo a\u017e po infra\u010derven\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed. Energie vyz\u00e1\u0159en\u00e9ho fotonu odpov\u00edd\u00e1 rozd\u00edlu energi\u00ed mezi po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed a kone\u010dnou hladinou elektronu.<\/strong><\/p>\n<p><strong>\u010c\u00e1sticov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed<\/strong> &#8211; emitovan\u00e9 p\u0159i procesech v atomov\u00e9m j\u00e1d\u0159e, typicky p\u0159i radioaktivn\u00edch p\u0159em\u011bn\u00e1ch. Zahrnuje p\u0159edev\u0161\u00edm:<\/p>\n<p>&#8211; Alfa z\u00e1\u0159en\u00ed (proud jader helia)<br \/>\n&#8211; Beta z\u00e1\u0159en\u00ed (proud elektron\u016f nebo pozitron\u016f)<br \/>\n&#8211; Neutronov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed<\/p>\n<p>Zat\u00edmco elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed souvis\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s procesy v elektronov\u00e9m obalu, \u010d\u00e1sticov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed je spojeno p\u0159edev\u0161\u00edm s jadern\u00fdmi reakcemi a p\u0159em\u011bnami nestabiln\u00edch izotop\u016f.<\/p>\n<h2>Radiace atom\u016f<\/h2>\n<p>Toto ozna\u010den\u00ed se pou\u017e\u00edv\u00e1 v souvislosti s energetick\u00fdm vyza\u0159ov\u00e1n\u00edm (ionizuj\u00edc\u00ed radiace). M\u016f\u017ee zahrnovat radioaktivn\u00ed procesy (nap\u0159. radium emituje alfa \u010d\u00e1stice) i elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed (nap\u0159. atomy v excitovan\u00e9m stavu vyza\u0159uj\u00ed fotony).<\/p>\n<p>Ka\u017ed\u00e9 elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed z atomu je jeho radiace, ale ne ka\u017ed\u00e1 radiace atomu je elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed \u2013 m\u016f\u017ee to b\u00fdt i \u010d\u00e1sticov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p>\u010c\u00edm d\u00e1le je elektron od j\u00e1dra, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed energii m\u00e1\/pot\u0159ebuje k udr\u017een\u00ed v dan\u00e9 hladin\u011b. Pokud se uvoln\u00ed m\u00edsto v ni\u017e\u0161\u00ed hladin\u011b (bl\u00ed\u017ee k j\u00e1dru), elektron se na tuto hladinu p\u0159em\u00edst\u00ed. V ni\u017e\u0161\u00ed hladin\u011b ji\u017e  tolik energie nepot\u0159ebuje a tak se p\u0159ebytek uvoln\u00ed &#8211; <strong>vyz\u00e1\u0159\u00ed<\/strong>. <\/p>\n<p>Energie se vyza\u0159uje postupn\u011b, ale v <strong>kvantech<\/strong> &#8211; p\u0159edem stanoven\u00fdch mno\u017estv\u00edch (bal\u00ed\u010dc\u00edch). Kvantum energie vyz\u00e1\u0159en\u00e9 p\u0159i p\u0159echodu elektronu z vy\u0161\u0161\u00ed vrstvy do ni\u017e\u0161\u00ed ozna\u010dujeme jako <strong>foton<\/strong>. Foton je druh \u010d\u00e1stice. Na\u0161e oko je senzor schopn\u00fd tyto \u010d\u00e1stice zaznamenat.<\/p>\n<p>Energie se \u0159\u00edd\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm vztahem:<\/p>\n<p class=\"ql-center-displayed-equation\" style=\"line-height: 31px;\"><span class=\"ql-right-eqno\"> &nbsp; <\/span><span class=\"ql-left-eqno\"> &nbsp; <\/span><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/wp-content\/ql-cache\/quicklatex.com-2979daf2fbe756228fb4ec0afe11629a_l3.png\" height=\"31\" width=\"124\" class=\"ql-img-displayed-equation quicklatex-auto-format\" alt=\"&#92;&#91; &#69;&#32;&#61;&#32;&#104;&#32;&#46;&#32;&#102; &#92;&#93;\" title=\"Rendered by QuickLaTeX.com\"\/><\/p>\n<p>Kde <em>h<\/em> je <a href=\"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/?p=5450\">Planckova<\/a> konstanta a <em>f<\/em> je frekvence z\u00e1\u0159en\u00ed. Jeliko\u017e je energie jednotliv\u00fdch vrstev dan\u00e1, konstanta se tak\u00e9 nem\u011bn\u00ed, vid\u00edme, \u017ee elektrony z r\u016fzn\u00fdch vrstev budou vykazovat r\u016fzn\u00e9 frekvence.<\/p>\n<p>&#8211; Energie p\u0159echodu je dan\u00e1 rozd\u00edlem mezi dv\u011bma hladinami a z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00e1.<br \/>\n&#8211; Frekvence fotonu se m\u011bn\u00ed podle t\u00e9to energie, proto\u017ee foton m\u00e1 specifickou frekvenci, kter\u00e1 souvis\u00ed s jeho energi\u00ed.<\/p>\n<p>Pokud je p\u0159echod mezi vy\u0161\u0161\u00edmi hladinami (v\u011bt\u0161\u00ed energetick\u00fd rozd\u00edl), frekvence fotonu bude vy\u0161\u0161\u00ed (co\u017e odpov\u00edd\u00e1 sv\u011btlu na modr\u00e9m nebo ultrafialov\u00e9m konci spektra), a pokud je p\u0159echod mezi ni\u017e\u0161\u00edmi hladinami (men\u0161\u00ed energetick\u00fd rozd\u00edl), frekvence bude ni\u017e\u0161\u00ed (co\u017e odpov\u00edd\u00e1 sv\u011btlu na \u010derven\u00e9m konci spektra).<\/p>\n<p>Tento mechanizmus funguje i obr\u00e1cen\u011b. Pokud elektron p\u0159ech\u00e1z\u00ed do vy\u0161\u0161\u00ed vrstvy, mus\u00ed nejprve z\u00edskat &#8211; absorbovat ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie.<\/p>\n<p>Podle vlnov\u00e9 d\u00e9lky (frekvence) d\u011bl\u00edme z\u00e1\u0159en\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>Infra\u010derven\u00e9 (IR)<\/li>\n<li>Sv\u011btlo<\/li>\n<li>Ultrafialov\u00e9 (UV)<\/li>\n<li>Rentgenov\u00e9 (RTG)<\/li>\n<li>Gama<\/li>\n<\/ul>\n<p><em>Kvantov\u00e1n\u00ed si m\u016f\u017eete zjednodu\u0161en\u011b p\u0159edstavit na principu vypl\u00e1cen\u00ed mzdy. Pokud pracujete za 60 K\u010d\/hod, nelze \u0159\u00edct, \u017ee v\u00e1m ka\u017edou minutu p\u0159isko\u010d\u00ed 1 K\u010d. Mzda se obvykle vypl\u00e1c\u00ed a\u017e za odpracovanou hodinu.<\/em><\/p>\n<h2>Magick\u00fd foton<\/h2>\n<p>Foton je z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1stice elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed a p\u0159edstavuje kvantum (mal\u00fd bal\u00ed\u010dek) energie sv\u011btla. Zde jsou z\u00e1kladn\u00ed informace o fotonu.<\/p>\n<p>&#8211; nem\u00e1 hmostnost<br \/>\n&#8211; nem\u00e1 n\u00e1boj<br \/>\n&#8211; v\u017edy se pohybuje maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017enou rychlost\u00ed (c = 3.10<sup>8<\/sup> m\/s)<br \/>\n&#8211; je nositelem elektromagnetick\u00fdch vln<\/p>\n<h3>Vlnov\u00e1 a \u010d\u00e1sticov\u00e1 povaha<\/h3>\n<p>Foton m\u00e1 dvoj\u00ed povahu \u2013 \u010d\u00e1sticovou (jako diskr\u00e9tn\u00ed kvantum energie) a vlnovou (jako elektromagnetick\u00e1 vlna). Tento dualismus je z\u00e1kladem kvantov\u00e9 mechaniky, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee foton se m\u016f\u017ee chovat jako \u010d\u00e1stice v n\u011bkter\u00fdch experimentech (nap\u0159. fotoelektrick\u00fd jev), a jako vlna v jin\u00fdch (nap\u0159. interference sv\u011btla).<\/p>\n<h2>Pohyb po energetick\u00fdch hladin\u00e1ch<\/h2>\n<p>Elektrony sestupuj\u00ed na ni\u017e\u0161\u00ed energetick\u00e9 hladiny kv\u016fli snaze atomu dos\u00e1hnout stabiln\u011bj\u0161\u00edho (energeticky v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edho) stavu. Tento proces je \u0159\u00edzen n\u011bkolika fyzik\u00e1ln\u00edmi principy:<\/p>\n<h3>P\u0159irozen\u00e1 tendence k ni\u017e\u0161\u00ed energii (Princip minim\u00e1ln\u00ed energie)<\/h3>\n<p>V p\u0159\u00edrod\u011b maj\u00ed syst\u00e9my tendenci p\u0159ech\u00e1zet do stav\u016f s ni\u017e\u0161\u00ed energi\u00ed, pokud je to mo\u017en\u00e9. Vy\u0161\u0161\u00ed energetick\u00e1 hladina je m\u00e9n\u011b stabiln\u00ed, a pokud elektron z\u00edskal energii (nap\u0159. absorpc\u00ed fotonu nebo sr\u00e1\u017ekou), m\u016f\u017ee b\u00fdt do\u010dasn\u011b excitov\u00e1n na vy\u0161\u0161\u00ed hladinu.<\/p>\n<p>Kdy\u017e se tato energie uvoln\u00ed, elektron &#8222;spadne&#8220; zp\u011bt na ni\u017e\u0161\u00ed hladinu a vyz\u00e1\u0159\u00ed ji obvykle ve form\u011b fotonu.<\/p>\n<h3>Uvoln\u011bn\u00ed m\u00edsta na ni\u017e\u0161\u00edch hladin\u00e1ch<\/h3>\n<p>Pokud je ni\u017e\u0161\u00ed energetick\u00e1 hladina ji\u017e obsazen\u00e1 jin\u00fdmi elektrony, elektron nem\u016f\u017ee sestoupit (dle Pauliho vylu\u010dovac\u00edho principu, kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee dva elektrony nemohou b\u00fdt ve stejn\u00e9m kvantov\u00e9m stavu).<\/p>\n<p>M\u00edsto se m\u016f\u017ee uvolnit nap\u0159\u00edklad tak, \u017ee jin\u00fd elektron je vyra\u017een (nap\u0159. sr\u00e1\u017ekou) nebo excitov\u00e1n na vy\u0161\u0161\u00ed hladinu.<\/p>\n<h3>Extern\u00ed faktory ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed sestup elektronu<\/h3>\n<ul>\n<li>Sr\u00e1\u017eky s jin\u00fdmi \u010d\u00e1sticemi (nap\u0159. s jin\u00fdmi elektrony nebo ionty) mohou p\u0159isp\u011bt k p\u0159eskoku elektron\u016f na ni\u017e\u0161\u00ed hladiny.<\/li>\n<li>Interakce se sv\u011btlem \u2013 pokud elektron absorbuje foton, m\u016f\u017ee b\u00fdt excitov\u00e1n nahoru, ale jakmile se vrac\u00ed zp\u011bt, vyz\u00e1\u0159\u00ed foton o stejn\u00e9 energii.<\/li>\n<li>Term\u00e1ln\u00ed efekty \u2013 p\u0159i zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed atomy absorbuj\u00ed energii, co\u017e vede k excitaci elektron\u016f. Po ochlazen\u00ed elektrony op\u011bt sestoup\u00ed na ni\u017e\u0161\u00ed hladiny.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno, elektrony klesaj\u00ed na ni\u017e\u0161\u00ed hladiny, proto\u017ee je to stabiln\u011bj\u0161\u00ed stav a proto\u017ee na t\u011bchto hladin\u00e1ch je dostupn\u00e9 voln\u00e9 m\u00edsto, kdy\u017e se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem uvoln\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Elektromagnetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed &#8211; vznik\u00e1 p\u0159i p\u0159echodech elektron\u016f mezi energetick\u00fdmi hladinami v elektronov\u00e9m obalu atomu. Zahrnuje \u0161irok\u00e9 spektrum vlnov\u00fdch d\u00e9lek od gama z\u00e1\u0159en\u00ed p\u0159es rentgenov\u00e9, ultrafialov\u00e9 &#8230;. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4366,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[76],"tags":[6],"class_list":["post-3721","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-atomy-a-zareni","tag-atom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3721","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=3721"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3721\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=3721"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=3721"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsvltava.cz\/fyzika\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=3721"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}