Hromy a blesky

~jk~

Blesk je světelný projev bouřlivé cesty elektricky nabitých částic do místa, které je opačně nabité. Přestože trvá jen velmi krátkou dobu, uvolní obrovské množství energie. Blesk si vybírá opačné místo podle pravidel, která nám zatím nejsou úplně známá.

Je známá řada případů, kdy blesk udeřil vedle domu, na kterém byl bleskosvod. Úderem blesku už zahynul nejeden člověk. Důvodem může být fakt, že místem, kde se nejvíce hromadí náboj jsou hroty. Špička jehly je tedy pro vybíjení mnohem přitažlivější než například silná ocelová tyč.

Zajímavosti o blesku

  • Napětí mezi místy mezi kterými blesk vzniká bychom měřili řádově ve stovkách miliónů voltů.
  • Elektrický proud by čítal hodnoty v desetitisích Ampér.
  • Teplota uvnitř blesku může dosánout až 30 000 °C (Slunce má na povrchu teplotu 6 000 °C)
  • Blesk je dlouhý několik kilometrů.
  • Blesk trvá 0,001 sekundy. To že ho vidíme déle je díky setrvačnosti oka.
  • Každé 2 sekundy udeří někde na této planětě blesk.
  • Ročně zasáhne blesk 24 000 lidí, 240 000 lidí zraní, obvykle dochází k popáleninám.

obrázek zdroj: http://www.flickr.com/photos/7324617@N04/4249181291/ | další…

Blesky v celé své kráse

Hrom

Je zvuk, kterým je blesk doprovázen. Je důsledkem nárazů molekul vzduchu při setkání s pádícími elektrony. Ty putují tak rychle a tak mocně že doslova rozrážejí okolní částice. Díky tomu se uvolňuje velké množství tepla. Jelikož je zvuk pomalejší, tak v případě že není blesk přímo nad námi, vidíme nejprve záři blesku a pak teprve slyšíme hrom.

Rychlost zvuku je přibližne 340 m/s. To znamená, že urazí za 3 sekundy 1 kilometr. Proto se dá odhadhnout, jak daleko je blesk vzdálený od místa, ze kterého jej pozorujeme.

Blesk je někdy zcela nepředvídatelný

Blesk může vzniknout i u elektrického napětí

Prémiové otázky

1. Jak daleko je od nás blesk, když hrom udeřil 8 sekund po záblesku?
2. Za jak dlouho uslyšíme blesk, který udeří nad námi ve výšce 4,2 km?

Odpověď zapiš ve formě řešení příkladu.