Šíření světla

• Světlo se šíří prostorem všemi směry jako vlnění.
• Vlny si můžeme rozložit na jednotlivé paprsky.
• Paprsky světla se šíří přímočaře – po dokonalých přímkách.

• Rychlost světla je přibližně 300 000 km/s. Je to zároveň nejvyšší rychlost, které lze ve vesmíru dosáhnout.
• Při průchodu hustějším prostředím se rychlost světla zpomaluje.
• Narazí-li světlo na překážku, vzniká částice – FOTON. Tato částice nemá hmotnost!
• Jelikož foton nemá hmotnost, nepůsobí na něj síly tak, jak jsme zvyklí u běžných částic.

Odraz a lom světla

Pokud světlo přechází mezi různým prostředím, tak se část ODRÁŽÍ a část se LÁME.
Platí, že: ÚHEL DOPADU = ÚHLU ODRAZU

To, jaká část se odrazí a jaká část se bude lámat, ovlivňují vlastnosti prostředí a materiálů. Některé materiály světlo pohlcují. Pohlcení znamená, že se energie světla přemění obvykle na teplo.

Samotná skutečnost, že vidíme nějaký předmět ale znamená, že se od něj nějaké světlo muselo odrazit.

Pro dokonalý odraz používáme ZRCADLA.