Světlo je elektro-magnetické záření. Jedná se o formu energie. Zajímavé je, že se z místa na místo šíří vždy nejkratší možnou vzdálenosti, která existuje – tedy přímočaře. Pohybuje se maximální rychlostí, kterou lze ve vesmíru dosáhnout. Může si to dovolit díky tomu, že fotony, tedy částice tvořící světlo, mají nulovou hmotnost.

Rychlost světla dostala své vlastní označení veličiny:

c = 299 792 458 m/s ~ 300 000 km/s

Šíření světla

Pokud nemá světlo překážku, šíří se všemi směry stejně. Chová se tedy jako vlna. Postupným rozšiřováním do prostoru se zmenšuje intenzita světla, neboť se pokrývá stále větší prostor.

picture by Jose Carlos Norte, flickr.com

Jedná se o stejný princip, který běžně sledujeme v kapalinách. Čím větší kámen – zdroj – hodím do vody, tím větší vlny vzniknou. Čím větší vlny, tím delší dopad budou mít. Stejné je to se světlem. Čím silnější zdroj, tím delší bude cesta světla, kterou zvládne urazit.

Vzduch a neviditelné částice, které prostupují celým vesmírem vytváří prostředí, které se chová stejně jako voda. Světlo pak vytváří svou energií vlny tím, že rozpohybovává částice, které prostředí vytváří.

[Video – modely šíření vln: 1, 2, 3, 4]

picture by tina negus, flickr.com

Následující video zachycuje vytváření tzv. vlnoplochy – jak jej zachytila unikátní kamera sestrojená v MIT, která dokáže zachytit 1000 miliard snímků za 1 sekundu.

Jedná se naprosto ojedinělý experiment, který poprvé v historii „zpomalil“ světlo a umožnil nám nahlédnout na to jak se šíří prostorem. Lahví od nápoje projde světlo za 0,000 000 000 83 sekund. Nebo-li, chceme-li sledovat dráhu světla, musíme si 1 sekundu umět rozdělit na 10 000 000 000 menších dílků!